Žaloudík nedávno dokonce prohlásil, že roušky škodí. Také řekl, že se jako starší člověk nebojí covidu, ale kroků vlády a že v zarouškované společnosti žít nechce. Ve svém článku nyní píše: „Experty se nerodíme, nejsme jimi ani po atestacích, nýbrž se jimi stáváme zkušeností. Covidí zkušenost máme teď všichni. Zhruba od března 2020. Zkušenost s jinými viry a jinými infekcemi nepoměrně delší mají ti, co se zajímají a zajímat musejí. I s každoročními virovými epidemiemi, občas intenzivnějšími. I s bojem a opatřeními proti infekcím v nemocnicích a ordinacích. I s pravidelnými stěry a hygienickými kontrolami. Leckteré infekční choroby mýtíme celá desetiletí i století, některé také očkováním.“

„S novým virem se vzájemně učíme soužít. Kapacitně jsme již připraveni včetně roušek a odběrových stanů. Nemocnice jsou připraveny covidí nemocné léčit, pokud se tedy ví jak. Dobře se ví, až když selhává dýchání. Ventilátory i mimotělní oběhy jsou připraveny a nezahlceny, neboť fungují opatření. Třeba kdo nosí nařízené holínky, nezlomí si nohu. Proto většina lidí v holínkách nemá polámané nohy. Důkaz přínosu.“ Poznamenává ironicky Žaloudík a dodává: „A kolem běží život. Poněkud nervózní, co za pravidlo přinese další semafor.“