Do NATO jsme vstoupili v březnu roku 1999. Hlavní zásluhu na tom měl první český prezident Václav Havel. Premiérem tehdy byl dnešní prezident Miloš Zeman. Václav Havel považoval naše začlenění do Severoatlantické aliance za hodně důležité. Šlo o největší obranné uskupení na světě a Havel doufal, že nám po zkušenostech se socialistickou Varšavskou smlouvou skutečně pomůže.
Češi tehdy vstup do NATO podporovali. Se vstupem do Aliance souhlasily takřka dvě třetiny populace. V době vrcholící uprchlické krize – v roce 2015 – klesla česká důvěra v NATO na hladinu 50 procent. Ale po odeznění největší uprchlické vlny začala naše důvěra v NATO opět růst. Samo NATO se však mění, takže je podle Novotného také otázkou, jak se bude vyvíjet náš vztah k této organizaci.
„Mezinárodní organizace stejně jako lidé se vyvíjejí. Vstupovali jsme do úplně jiné organizace, než jakou je NATO dnes. NATO bylo založeno původně proto, aby bylo Německo drženo „down, Russians out a Americans in“. Nás přibírali, protože pořád ještě přetrvávaly vzpomínky na studenou válku – a my, jako Středoevropané, jsme se obávali recidivy z Východu. Proto jsme usilovali o zabezpečení, abychom měli bezpečnostní rámec,“ poznamenal Novotný.
Pokud jde o bezpečnost, dnes jsme v tak dobré situaci, v jaké jsme několik stovek let nebyli, Německo, Polsko, Rakousko i Slovensko jsou členy NATO i v EU, stejně jako my. Jsme obklopeni spojenci. To se nám stovky let nestalo. Ale masová migrace vyvolala v lidech pocit ohrožení a mnozí očekávali, že bude tuto krizi řešit.
„V souvislosti s migrační krizí se začal pohled obyvatelstva měnit, protože se – možná i politici – domnívali, že NATO bude bránit migrační vlně. Ale NATO nebylo postaveno na řešení těchto problémů. NATO je postaveno na válku. Migranti, to je přitom tichá, mírová invaze,“ pokračoval Novotný.
„V roce 1999 nikdo neuvažoval o tom, že se dají do pohybu miliony lidí. Je to v podstatě mírová invaze. Oni na nás neútočí, jen jdou. Existují různé pakty, o lidských právech a tak dále, takže kdo dá rozkaz střílet na jejich čluny a potopit je? Kdyby byl ten rozkaz vydán a francouzské, italské nebo řecké lodě by tyto čluny první týden potápěly, tak by hned další týden nevypluly. A vojáci by byli postaveni před soud za porušení lidských práv osob, které byly na moři,“ dokreslil situaci.
Neziskové organizace si pak podle Novotného udělaly z přesunu migrantů z Blízkého východu a z Afriky výnosný obchod. „Velký byznys,“ zdůraznil Novotný.
Poté se ještě jednou vrátil k Rusku. Ideologicky se prý dnes vracíme do studené války. Z Ruska se zase dělá nepřítel. Někdejší diplomat má však za to, že ze strany Ruska nám nebezpečí nehrozí. Tato země se potřebuje modernizovat, nepotřebuje válku. Tak to vidí Novotný. Je také toho názoru, že zbrojním firmám v USA se hodí vykreslovat Rusko jako strašáka.
„Když Eisenhower odcházel jako prezident z politiky, veřejně řekl, že by si každý nastávající americký prezident měl dát pozor na vojenský komplex. A to byl přitom voják. Vojenský komplex je dnes velmi silný. Vojenský rozpočet Spojených států – to je 650 miliard dolarů. A jaký je rozpočet Ruska? 67 miliard dolarů. Rozpočet Číny je 228 miliard dolarů. Rozpočet NATO je desetkrát větší než rozpočet Ruska. Je zde tedy reálná hrozba, že Rusko zaútočí?“ zeptal se.
Ale i když má k americkému „zbrojnímu komplexu“ velké výhrady, domnívá se, že bychom členy NATO měli zůstat. Už proto, že tato organizace drží na uzdě Německo. Německo je už dnes ekonomickou mocností, která ovládá EU, a kdyby získala navrch i vojensky, byl by to problém. Podle Novotného by to byl problém i pro Rusko. Pokud se v Německu dostane k moci někdo, kdo okopíruje prezidenta USA Donalda Trumpa a oznámí „Germany First“, bude to problém pro celý svět.
„Další hrozbou je Čína. Zbrojí mnohem více než Rusko, 228 miliard dolarů, to jsou opravdu velké výdaje na obranu. A nikdo neútočí na Čínu tak, jako se útočí na Rusko. Jen Rusko je ten zlý element ve světě, Rusko je zdrojem všeho zla a tak dále a pořád dokola. Tak se na něj uvalí sankce, které ale způsobily, že se Rusko stalo největším vývozcem pšenice a diktuje její cenu. Uvalily se sankce na ropu a cena ropy vyrostla nahoru. Rusko má rozpočet stanovený na cenu ropy 50 dolarů a ona stojí 70 dolarů, takže si Rusko pomohlo. Rusko sankce obešlo tak, že nakoupilo tisíce krav, nevím, jestli ve Francii nebo Británii, a stalo se nezávislým v produkci mléka a sýrů, takže se tam už tyto potraviny nedovážejí,“ poznamenal dále Novotný.
Psali jsme:
autor: mp
