Hned v úvodu zhodnotil počínání končícího ministra školství Marcela Chládka. „Že s ministrem Chládkem není něco v pořádku, se šuškalo už dlouho, ale měl velké zastání v prezidentu Miloši Zemanovi a toho si nechtěl rozhněvat ani premiér Sobotka. Na druhé straně nelze panu Chládkovi upřít, že byl velmi aktivní, někdy možná až příliš, ale tím se odlišoval od svých předchůdců. A ne všechny jeho kroky byly špatné,“ poznamenal komentátor.
Poukázal také na to, že se do palby MF Dnes vlastněné Andrejem Babišem dostali i další ministři, kteří byli následně odstraněni z vlády nebo to ustáli, pokud měli podporu předsedy vlády i sociální demokracie. Tady je řeč především o ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi (ČSSD), který zatím útoky Babiše i MF Dnes ustál.
Tato vláda podle Nováčka těží z toho, že se tolik nehádá, a když už se dohadují, nevynášejí informace ven, což za předchozích vlád nebývalo zvykem. Ty s prominutím drby nebo informace s tou šťávou se ven dostávají jen náhodou,“ poznamenal. Vychází to z toho, že si ani ČSSD, ani ANO nemohou být jisty, kdo vyhraje příští volby. A lidovci jsou vidět jako mediátoři případných sporů dvou větších stran, což jim vyhovuje.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Problém v této koalici je i v tom, že chtěl Andrej Babiš řídit stát jako firmu. „To je samozřejmě nesmysl,“ konstatoval Nováček s tím, že naše demokracie stojí a padá s parlamentarismem, na což nesmíme zapomínat, a nemůžeme si myslet, že se to dá nějak obejít. Nic lepšího jsme totiž zatím nevymysleli.
Komentátor Českého rozhlasu také tvrdí, že elektronická evidence tržeb, kterou prosazuje Babiš, je natolik rozsáhlá, že nemůže začít snadno fungovat. Sociální demokraté to vědí a možná záměrně stupňují rozpočtové požadavky, protože právě za rozpočet je zodpovědný Babiš. „Možná je to příprava na bitvu, která proběhne za rok či za dva,“ upozornil host.
Klesá úcta mezi lidmi
V obecné rovině si ale posteskl nad tím, že se z politiky vytrácejí ideje. Vidí to od přelomu století. „A to se nejvíc projevilo v roce 2010, když zazářily Věci veřejné. To by se nemohlo stát, kdyby ty velké strany představily nějaké ideje a řekly, podpořte nás a my to uděláme takhle. To tam není. A ještě víc se to ukázalo v minulých volbách, kdy se zrodily nové strany a hnutí,“ poznamenal.
Svou roli v tom prý hraje i to, jak málo členů dnes politické strany mají. Jestliže má nějaká strana 3 500 členů, tak si prý nemůžeme myslet, že zvládne ve státě obsadit nějaké pozice, pokud by snad uspěla ve volbách.
K tomu všemu přispívají ještě problémy v médiích. Podle Nováčka probíhá bulvarizace zavedených deníků. Určitý faktor představuje i internet. „Na internetu padají zábrany a lidé, nejen novináři, si tolik nedávají pozor na to, co napíší. ... Klesá vzájemná úcta,“ posteskl si komentátor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
