Istanbulská úmluva je dokument zaměřený na prevenci a potírání násilí na ženách, který Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud neratifikovala kvůli sporům o její obsah a interpretaci. V roce 2024 Senát úmluvu odmítl těsnou většinou, přičemž odpůrci ji označili za ideologický a nepotřebný dokument, zatímco příznivci varovali před zaostáváním za ostatními státy. Po změně složení Senátu v září 2024 by mohl být návrh znovu projednán a hlasován v roce 2025.

O znovuprojednání Istanbulské úmluvy v Senátu usiluje vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková. Téma znovu otevřela na tiskové konferenci při příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Její snahy však narazily na ostrou kritiku.

Senátor Zdeněk Hraba její postup označil za „znásilnění parlamentu“ a kritizoval její propojení s neziskovými organizacemi, které podle něj představuje střet zájmů. Daniela Kovářová, bývalá ministryně spravedlnosti, zdůraznila, že rozhodnutí Senátu by mělo být respektováno. Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová označila úmluvu za nepotřebnou a neefektivní a kritizovala její ideologickou podstatu. Podobně se vyjádřil senátor Michael Canov, který považuje opakované projednávání za „zprznění demokracie“.