Tehdejší vláda premiéra Tonyho Blaira prosadila podle všeho účast v konfliktu bez jasných důkazů o hrozbě představované Saddámem Husajnem. Zpráva také uvádí, že plánování a příprava Velké Británie na válku v Iráku byly zcela nedostatečné, stejně jako špatně plánovaná intervence a podcenění jejích důsledků.
Tony Blair po vydání zprávy, jejíž příprava trvala sedm let, připustil opodstatněnost kritiky, zároveň však uvedl, že rozhodnutí činil v dobré víře. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl s tím, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. „Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, co jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ dodal. Omluvit se však nehodlá, neboť podle něj je svět lepší bez Saddáma Husajna.
Jak uvádí John Chilcot, Velká Británie se rozhodla k invazi do Iráku ještě před vyčerpáním mírových možností odzbrojení. „Vojenská intervence v té chvíli nebyla opatřením v krajní nouzi,“ uvádí. Režim Saddáma Husajna nepředstavoval v tu dobu bezprostřední nebezpečí, zároveň prý Blair měl také předvídat nestabilitu, jakou v Iráku mohl zásah vytvořit.
Protiváleční aktivisté nyní doufají, že Chilcotova zpráva umožní stíhat Tonyho Blaira pro případné válečné zločiny. Premiér Velké Británie David Cameron vnímá celou událost jako ponaučení do budoucna. On sám hlasoval pro invazi.
„Jako by jim nestačil brexit, včera byly v Británii zveřejněny výsledky tzv. Chilcotova vyšetřování. Komise vedená bývalým vysokým státním úředníkem měla zjistit, jakých chyb se dopustila britská vláda, když se v roce 2003 připojila k americké invazi do Iráku,“ komentuje celou Chilcotovu zprávu komentátor serveru Echo24.cz Martin Weiss v textu „Irák jako britská Blanka. Co vše způsobila zmrvená invaze". A vyšetřování připodobňuje ke stavbě tunelu Blanka.
„Bylo zahájeno v roce 2009, výslechy svědků skončily v roce 2011, závěry měly být zveřejněny v roce 2014. Což samotné už se zdá být dost dlouho, ale nakonec jsme tam, kde jsme – jednou považoval šéf vyšetřování načasování za nevhodné vzhledem k termínu voleb, pak zase musel dát lidem jmenovaným v konceptu zprávy právo vyjádřit se, taky se vyjednávalo s Američany o vydání dokumentů. Historie té zprávy samotné je zkrátka dobrým příkladem skoro všeho, co dnes vlády dělají,“ všímá si Weiss.
Reakce je pak dle jeho názoru ilustrací toho, jak dnes funguje systém vládnutí v západních demokraciích, kdy hlavním cílem je, aby na nás neulpěla vina. „Na to, jak byla zpráva očekávaná a jak monumentální závěry jsou z ní vyvozovány, jsou závěry a doporučení vyšetřování byrokraticky mdlé: vytvořit kulturu kritické diskuse na vládě, dodržovat pravidla kabinetního vládnutí, zajistit, aby bylo přihlíženo k právnímu názoru, a tak podobně,“ dodává Weiss.
„Diktátor anebo příslušník vládnoucí elity nedemokratické nastupující velmoci, který zpovzdálí sleduje britské počínání, dospěje k závěru, že tuhletu demokracii přebírat nebude. Usoudí, že režim, který považuje veřejné deptání sebe sama za svůj nejvyšší výdobytek, je odsouzen k úpadku. Většina příštích válek ve světě bude vedena režimy, které žádné demokratické pitvání svých rozhodnutí nepřipustí,“ píše komentátor. Podle něj je však evidentní, že invaze do Iráku byla katastrofa, jejíchž všech důsledků jsme ještě nedohlédli.
„Saddám Husajn je zodpovědný za smrt nejméně milionu lidí a lze extrapolovat, že kdyby zůstal u moci, zabil by jich daleko víc, než kolik jich zahynulo při a po angloamerické invazi, tj. cca 120 000 lidí, z toho 15 000 bylo zabito přímo okupačními jednotkami. Ale Irák by se nezhroutil, nedošlo by k mocenskému vzestupu Íránu, který dnes destabilizuje Blízký východ, neexistoval by Islámský stát. Vznikly by jiné hrozné věci – Saddám svou religionizací režimu v posledních letech své moci fakticky dodal vedoucí kádry dnešního Islámského státu. Kdyby se dožil arabského jara, těžko spekulovat, k čemu by v Iráku došlo a zda by to mohlo být lepší než to, co se dnes děje v Sýrii,“ dodal. Zmrvená irácká invaze podle něj také nadlouho otrávila vztahy mezi USA a Evropou a posílila antiamerické tendence mezi elitami i v širokých vrstvách.
Původní text ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
