Podle Jana Jiráka, který vede katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha, nebylo obtížné z chování médií usoudit, komu v prezidentské volbě nefandí. „Když si člověk dá trochu práce a podívá se aspoň na kousek předvolebních debat, tak zjistí, že někteří kandidáti byli poměrně často přerušovaní, konfrontováni s ostřejšími, negativně laděnými otázkami než jiní kandidáti,“ uvádí.

Například Andrej Babiš byl se svou komunistickou minulostí více konfrontován než Petr Pavel: „Nikdy ta pozornost nedosáhla kritické intenzity. Ne že bychom na tu věc nebyli upozorněni, ale řekněme, že otázka minulosti byla banalizována. Stalo se to proto, že protibabišovský sentiment v tu chvíli zvítězil nad zvídavostí. To je jeden ze střípků, které skládají celý ten jev stranění,“ dodává Jirák.

Základním problémem je podle profesora to, že politický marketing se vymkl z jakékoli odpovědnosti. Média se neptají na důležitá témata, navíc image Pavla byla budována už roky předem: „Žije etikou zadavatelova úspěchu a ničím jiným. Petra Pavla budovali dlouhodobě, takzvaný imagemaking v jeho případě běžel už delší dobu. Vyšla o něm taková mýtotvorná kniha v Academii,“ zmiňuje Jirák knihu V první linii? Armádní generál z roku 2019. „Zničehonic se objevil ve Všechnopárty Karla Šípa. To bylo v listopadu 2021. Proč zrovna on? To bylo docela zvláštní,“ pozastavuje se.

Pavlovo vystoupení v Všechnoparty vyvolalo rozruch i slovy o bití Romů. Ta však před volbami odmitl, jednalo se podle něj jen o nejapný vtip moderátora.