Někteří politici to označují za dobrou zprávu pro daňové poplatníky, protože prý příště už nebudou záchranu bank platit státy, ale banky samy. S tímto tvrzením ale Šichtařová nesouhlasí, podle ní je to nejspíš jen přání, nikoli realita.
Názor, že jedna instituce usleduje finanční toky od Řecka po Finsko, je naivní
Prvním pilířem bankovní unie je, že ECB přebírá dozor nad klíčovými evropskými bankami. „Obávám se, že je to trochu naivní názor, že jedna instituce z dálky usleduje finanční toky od Finska po Řecko lépe než řada národních dozorů,“ poznamenala k tomu ekonomka.
Pochyby má Šichtařová i nad druhým pilířem bankovní unie, kterým má být evropský systém pojištění vkladů. Vznikne pojistný fond, do kterého budou banky samy přispívat a teoreticky by tak příště měly svou záchranu platit samy banky. „Do fondu přiteče za 10 let pouze 55 mld. eur. A to je málo. Jen záchrana španělského bankovního sektoru spolkla 40 mld. eur, a pořád po ní zůstaly problémové banky,“ upozorňuje ekonomka.
Třetí pilíř umožní rozšířit požár do dalších zemí
Kritizuje i třetí pilíř bankovní unie, jímž je mechanismus řešení případných problémů. Pokud by totiž v evropském bankovním systému došlo v některé zemi k zádrhelu, evropské státy by jej měly začít řešit společně. Nejprve by měla případná zdravá matka pomoci své nemocné dceři. Jenže tak se dosud zdravá centrála finančně vyčerpá. Když to nepomůže, měl by se zapojit společný pojistný fond. Pak v něm ale nezbydou peníze na další země. „Takže místo aby se ohnisko požáru odseparovalo od zdravého zbytku, otevřou se požáru dveře do dalších zemí,“ kritizuje ekonomka.
Závěrem uvádí, že máme štěstí, protože do evropské bankovní unie vstupovat nemusíme. „A teď by mě vskutku zajímalo, který trouba u nás jako první přijde s tím báječným nápadem vstoupit do bankovní unie dobrovolně,“ uzavřela své zamyšlení Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
