Známý novinář: Byl to rok nenávisti k polistopadovému režimu. Jak mi řekl jeden exkomunista...

31.12.2013 7:14

Bohumil Pečinka, redaktor týdeníku Reflex, tentokrát pohostinsky na stránkách MF Dnes bilancuje uplynulý rok na politické scéně. Podle Pečinky to byl rok zlomu, který nasměroval Českou republiku k autoritativnějšímu pojetí demokracie.

Známý novinář: Byl to rok nenávisti k polistopadovému režimu. Jak mi řekl jeden exkomunista...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloš Zeman odjíždí služební limuzínou

Rok 2013 podle něj hned na jeho začátku vystihl jeden bývalý komunista, který mu po zvolení Miloše Zemana dojatě vykládal, že po třiadvaceti letech konečně má svého prezidenta. Prezidentská volba podle Pečinky nepochybně ukázala nástup nové voličské většiny, kde se dala dohromady levice s nezařazenými protestujícími proti stávajícím poměrům. „Byli jsme svědky nástupu 'jiné společnosti', kterou spojovala silná kritika polistopadového režimu a částečný návrat k hodnotám režimu minulého,“ píše komentátor.

Tato „koalice pro změnu“ podle něj vznikla z částečně oprávněného pocitu, že velký, ale slabý stát není schopen důrazně rozhodovat a plnit své funkce. Místo snahy o omezení jeho role, kterou nezvládal, ale lidé paradoxně začali volat po vládě silné autority, která moc dokáže sjednotit. Tuto autoritu představoval v první polovině roku Miloš Zeman, v druhé pak Andrej Babiš.

Hněv se obrátil proti Nečasově vládě, která při své upřímné snaze zvrátit neustálé zadlužování státu, uspala veškeré investice, což českou ekonomiku přivedlo do útlumu. Klíčovým momentem ale byly ambice některých orgánů z oblasti justice a spravedlnosti, které pojaly touhu ovládnout stát a měnit veřejný život - tedy bez voleb ovládnout politiku.

Výsledkem byl „prokurátorský puč“ s koordinovaným zásahem na desítkách míst, včetně Úřadu vlády a několika ministerstev. Po něm se pokusil ovládnout politiku prezident Miloš Zeman prostřednictvím Rusnokovy vlády a plánu na vytvoření povolební většiny. Lidé kolem něj však nebyli schopni tento scénář zrealizovat, takže volby ovládl miliardář Andrej Babiš.

„Přivedl na scénu projekt, který se ve východní Evropě prosazoval od poloviny devadesátých let a v politologii je označován jako 'podnikatelská strana'. Podle Pečinky jsou tyto subjekty od prvního úspěchu hnutí Hospodář v Lotyšsku roku 1995 charakterizovány vždy stejně - rozrušením pravolevého rozdělení politiky, důrazem na boj s korupcí a využívání populárních tváří z veřejného života."   

Jejich úspěch ale může zásadně změnit Českou republiku. Mnoho v tomto směru má ukázat následující rok 2014. Scénářem může být posilování autoritativních sil ve sněmovně, stálá snaha prezidenta republika přivlastnit si na úkor Parlamentu co nejvíce moci, ale rovněž posilující postavení sebevědomých bezpečnostních složek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…