Zneužitý Kriegel. Do kin přišel „ukradený film“, recenze jsou drtivé

„Snímek zneužívá Kriegela pro jednorozměrnou antikomunistickou vyprávěnku, která se navíc maskuje jako drama o cti,“ píše se v jedné z velmi kritických recenzí na film Muž, který stál v cestě. Film, jehož trailer láká sloganem Ruskému zlu se neustupuje nikdy, je v kinech od středy.

Recenze se v negativním hodnocení shodly napříč názorovým spektrem. Výše zmíněná citace pochází z Aktuálně.cz.

Jako autor scénáře je pod filmem uváděn Ivan Fíla. Ten ale spojování s dílem odmítá.

„Chci zdůraznit, že odmítám být spojován s filmem režiséra Nikolaeva Muž, který stál v cestě jako autor scénáře. Producent Šmídmajer nechal už před začátkem natáčení můj scénář doslova vykastrovat, chybí v něm více než polovina obsahu a tomu odpovídá i výsledek tohoto znehodnoceného filmu,“ uvedl Fíla v rozhovoru na Frekvenci 1.

Proti uvedení filmu do kin a na platformu Voyo se scenárista bránil i soudně. Podstatou jeho žaloby je tvrzení, že režisér bez jeho vědomí z jeho scénáře vyškrtal více než polovinu.

Právnička Zuzana Císařová, jedna z nejuznávanějších českých expertek na autorské právo, pro ParlamentníListy.cz objasňuje, že scénář je sice sám o sobě autorským dílem, ale při tvorbě filmu se protínají autorská práva mnoha tvůrců.

„Autorem filmu je režisér. Od autorů všech zúčastněných profesí (složek) se vyžaduje licence ke zpracování a užití jejich díla ve filmu, a existuje pro ni zákonná domněnka, pokud není sjednáno jinak,“ vysvětluje doktorka Císařová.

Předpokládá se tedy, že scenárista dal režisérovi souhlas s užitím svého scénáře, a pokud tomu tak není, musí to prokazovat on.

Tato zákonná domněnka se podle autorského zákona vztahuje i na právo složku při výrobě filmu „zpracovat a změnit“. U scenáristy se tak předpokládá, že „se zpracováním a změnou“ svého scénáře udělil souhlas. Pokud tomu tak ale není, má právo se porušení svých autorských práv domáhat.

Filmový režisér a profesor pražské FAMU Jiří Svoboda však vysvětluje, že praxe se obvykle poněkud liší. „Víte, profesionální scenáristé jsou živi z toho, že jejich scénáře budou režiséři točit. Potřebují si nechávat otevřené všechny dveře, takže se moc nebrání,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.

Trochu jiné to podle Svobody je se spisovateli, kteří mají většinu svých příjmů jinde. Ti si, když píší filmový scénář, občas postavit hlavu dokáží. Vzpomenul třeba na vznik série Jan Hus, kterou nakonec režíroval on, podle scénáře spisovatelky Evy Kantůrkové.

„Tehdy to bylo tak, že paní Kantůrková přinesla do České televize scénář, a v televizi ho dali jednomu režisérovi, který je věřící katolík. Takže jejich pohled na Jana Husa se trochu rozcházel a on si ten scénář podle toho upravil. Novou verzi poslali paní Kantůrkové, a ta na další schůzku místo sebe už poslala advokátku,“ vzpomínal režisér. Pak scénář nějakou dobu ležel na Kavčích horách, než se jej rozhodli dát právě Svobodovi, který jej pak natočil a série se vysílala k Husovu výročí v roce 2015.

V tomto konkrétním případě podle něj Fíla vnímá téma, které připravoval od samého počátku, velmi osobně, takže je nejspíš rozhodnut svůj boj dovést až do konce.

Výměna režiséra

Spor o scénář je vyústěním dřívějších sporů. „Kriegel“ měl původně být autorským projektem Ivana Fíly, který si tak jako u jiných svých snímků měl napsat scénář a následně jej i režírovat.

V určité fázi přípravy ale došlo ke sporům, Fíla (zvyklý z minulé práce na standardy a tempo mezinárodních koprodukcí) producentům vyčítal, že se dostatečně nevěnují přípravě natáčení, ti si naopak stěžovali, že režisér svými stížnostmi vytváří toxickou atmosféru.

„Pan Fíla, jak ho znám, je jako režisér velmi náročný. Ale to ten producent mohl vědět, když se s ním pouštěl do spolupráce,“ přiblížil Jiří Svoboda pro ParlamentníListy.cz poměry v branži.

Po nějaké době se producenti rozhodli vyměnit režiséra. Nabídku přijal Petr Nikolaev.

Profesor Svoboda vzpomenul, že podobným způsobem se tento režisér kdysi dostal i k filmu Lidice a recenzenti přidali, že jak Lidice, tak Muž, který stál v cestě, zůstávají v Nikolaevově režii v kategorii „velkofilm pro školní představení“.

Ivan Fíla označuje Nikolaevovo počínání za nekolegiální a kauzu se marně snažil řešit i v rámci Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů.

Následoval soud s producentem o oprávněnost výpovědi Fílovy režisérské smlouvy. V prosinci 2022 soud pravomocně rozhodl, že k výpovědi nebyl důvod, ale mezitím už byl film natočen jiným režisérem, takže se jednalo, jak říkají právníci, spíše o „akademický výrok“.

Pod vlivem vzájemné nedůvěry a podaných žalob zamrzla mezi producentem a scénáristou jakákoliv komunikace, takže autor nebyl informován o změnách, které režisér s jeho scénářem provádí.

Dokonce se objevily informace, že lidé podílející se na natáčení měli zákaz o něm jakkoliv informovat na sociálních sítích. Web PrahaIN.cz přinesl neuvěřitelnou historku o konspiraci, v jaké byli herci oslovováni s nabídkou role.

Důvodem byly právě tajnosti před scenáristou, kterému nebylo umožněno seznámit se s úpravami, které v jeho díle režisér provedl, a nakonec se marně (i u soudu) domáhal i toho, aby film jako jeho tvůrce mohl ještě před premiérou zhlédnout.

Film získal tah...

Producenta ve sporu (stejně jako v dřívějším soudu o režisérskou smlouvu) zastupuje advokát Petr Ostrouchov.

Ten je kromě poskytování právních služeb sám aktivním umělcem, skládá a nahrává hudbu a příležitostně se prezentuje i jako herec. Patří do tvůrčího týmu režiséra Jana Hřebejka, pro kterého skládal hudbu k několika filmům a naposledy hrál menší roli v jeho televizní sérii Pozadí událostí.

Umělecké vazby pražského advokáta přibližujeme proto, že do sporu o Kriegelovi se výrazně zapojil Petr Jarchovský, dvorní scénárista Jana Hřebejka. Ten podal k soudu své odborné vyjádření k realizaci Fílova scénáře, ve kterém se zaštiťoval autoritou FAMU, kde pedagogicky působí.

„V případě proměny scénáře „Muž, který stál v cestě“ ve výsledný film k nežádoucímu vyznění či zploštění díla oproti scénáři nedošlo, ba právě naopak,“ tvrdí Jarchovský ve svém posudku, označeném jako odborné dramaturgické stanovisko.

„Při srovnání kvalitního, avšak svým formátem hypertrofovaného scénáře a výsledného filmového tvaru je zřejmé, že film oproštěný o některé vedlejší odstředivé motivy získal tah a posílil divácké soustředění na příběh tragického hrdiny, který vzdoruje osudu,“ ocenil vyškrtání více než poloviny děje.

Taková práce se scénářem je podle Jarchovského „standardní tvůrčí proces“.

Soud nakonec návrh na předběžné opatření zamítl, Fílovu žalobu na porušení autorských práv scénáristy ale řeší dál.

Odmítli, a pak najednou schválili

Kromě toho režisér upozorňuje ještě na další problematické aspekty filmu, týkající se veřejných peněz.

Dotace od Státního fondu kinematografie a další veřejné pobídky totiž byly uděleny ještě na film režiséra Fíly. Po jeho výměně slovenský Audiovizuálny fond svou podporu stáhl, zatímco jeho český protějšek nakonec dotaci ponechal. Stalo se to až při opakovaném hlasování rady Fondu, která původně změnu režiséra neakceptovala.

Režisér poukazuje na osobní vazby mezi ředitelkou Fondu Helenou Bezděk Fraňkovou a Petrem Ostrouchovem (který rovněž Fond v několika sporech zastupoval jako advokát), které podle Fíly mohly stát za změnou názoru některých členů rady.

Navíc zdůrazňuje, že k jednání tohoto orgánu jako účastník vůbec nebyl přizván a dodnes mu přes urgence nebyl dán k nahlédnutí právní posudek, který si ředitelka Bezděk Fraňková nechala vypracovat a měl vést ke změně postoje Rady.

Fíla také upozorňuje, že podpora ve výši deset milionů byla udělena na filmový projekt s rozpočtem, který byl zhruba dvojnásobný proti tomu, za co film nakonec producent natočil. Následně tato výše nebyla upravována, což rovněž vyvolává otázky, zda bylo s penězi daňových poplatníků nakládáno hospodárně.

„Lacinost“ natočeného filmu pro režiséra byla jedním z hlavních důvodů, proč se od něj distancuje. Tvůrci se chlubí, že natáčení probíhalo ve městě Buča, kam pár týdnů poté vtrhla ruská armáda, ale například klíčové scény srpnové Moskvy byly natáčeny ve Varšavě.

Recenzenti zmiňují rovněž lacinou výpravu a kostýmy, obsazení Prahy 21. srpna bylo obrazově vyjádřeno jedním projíždějícím tankem. Perlou hodnocení je postřeh, že všechna použitá vozidla se „lesknou, jak kdyby vyjela z Mototechny“.

Podezření na způsob nakládání s veřejnými penězi navíc Fíla opírá o osobní zkušenost. Tvrdí, že zaznamenal konkrétní pokus o podvod producenta se subvencemi a manipulaci s transparentním účtem. Když o něm Státní fond kinematografie informoval, nepřišla žádná reakce.

Zato se dočkal několika výhrůžných e-mailů od advokáta Ostrouchova, ve kterých mu slibuje žalobu a trestní oznámení a vzkazuje, že dále Fílovo chování bude řešit Policie ČR.

Ve filmové branži ale nakonec vše zůstává na publiku. Řada kin z morálních důvodů odmítla Nikolaevův film promítat, v jiných vyjádřili svůj názor diváci.

Negativní recenze, které od středeční premiéry vycházejí ve všech médiích, nejspíš také příliš nepodpoří jejich chuť zhlédnout „Kriegela“ a přispět producentům ještě několika stovkami za lístek.