Ohodnoťte prezidenta Zemana za jeho působení v roce 2015. Jako ve škole.Anketa
Aktuálně vánočním projevem prezidenta Miloše Zemana začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v posledních dnech v médiích objevil. „Ve svém Vánočním poselství se Miloš Zeman podržel svých tradičních témat – ekonomiky, ekonomické diplomacie – a ochrany národních zájmů. Dobře ví, proč. Protože přesně to jsou témata, která s ním sdílejí jeho sympatizanti a voliči. V narážce na slavnou větu Václava Havla o ‚blbé náladě‘ si Zeman vymezil půdorys svých úvah. On chce být prezidentem dobrých zpráv, ne prorokem katastrof. Proto tak okatě a opakovaně chválil ekonomické výsledky naší vlády – mimo jiné možná i ve snaze zakopat aspoň na chvíli válečnou sekeru se Strakovou akademií,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nepřekvapilo ho, že pochvalná vyjádření na ekonomické výsledky, jimiž Česká republika v posledním období zejména v evropském srovnání vcelku obstála, se neobešla bez kopanců na adresu bývalých „pravicových vlád“. „Tedy upřímně, nevím, co bylo pravicového na vládách, kde ministr financí Kalousek, údajný stoupenec pravice a dnes velký kritik současné vlády, tvrdošíjně odmítal platnost Lafferovy křivky, na níž si mimochodem poměrně slušnou a dlouhodobou stabilitu vybudovalo Slovensko. Někdejší pravicový ministr financí Ivan Mikloš zavedl rovnou daň v důvěře právě v Lafferovu křivku, která praví, že čím nižší jsou nominální daně, tím vyšší je reálný daňový výběr, a tedy příjem státního rozpočtu. A světe div se, toto pravicové opatření nechal v účinnosti i levicový premiér Fico. Asi dobře věděl, proč,“ poznamenává mediální odborník.
Prezident využil jednu ze svých proslulých intelektuálních zkratek
„Co se Kalouska týče, to není žádný pravicový ekonom. To je politik přizpůsobující se s nevídanou pružností situaci. Když má proti sobě levici, vymezuje se pravicově, a naopak. Jeho boj s ‚Lafferem‘ byl ve skutečnosti konkurenčním kariérním bojem s reálným protivníkem v dávné koalici TOP 09 a ODS, totiž s Vlastimilem Tlustým, velkým příznivcem rovné daně. Je třeba si to všechno pamatovat, než začneme vyslovovat hodnotící soudy,“ doporučuje Petr Žantovský a vrací se ke slovům prezidenta.
Psali jsme:
„On si tu poučku o daňové úměře vyložil trochu obšírněji a účelověji. Podle něj se liberální ekonomové mýlí, když nižší dani připisují zásluhy o celkový růst ekonomiky. Ano, ekonomika může růst i díky nižší dani, ale jistě nejen izolovaně díky ní. Prezident prostě využil jednu ze svých proslulých intelektuálních zkratek, kvůli nimž ho jedni milují a druzí kritizují. Zůstal sám sebou, a to je vlastně dobře, aspoň vždy víme, co od něj čekat,“ myslí si mediální analytik a uznává, že si můžeme říkat, že Zemanovy teze o spásnosti skandinávského modelu sociálního státu, tedy hlavně progresivní daně, je dávno passé i v samotné Skandinávii.
Slovy o migrantech si hlava státu vyslouží nejvíce odsudků
„Můžeme si také říkat, že jeho nadšení pro eurofederální koncepty je rovněž poněkud poprášeno realitou všedního dne, když Merkelová s Hollandem Unii de facto odsoudili k zániku, stejně jako je dnes již mrtvý Schengen tím, jak do něj napustili jihovýchodní migranty s jejich kulturou a zájmy. To nejdůležitější řekl prezident na konec svého vánočního proslovu. Tato země nepatří z Bruselu placeným a z Ameriky motivovaným neziskovkám, nahánějícím migranty do Evropy jako stádo lovné zvěře, z níž se ale velmi rychle stane spíše rojnice lovců, inverzně vůči tomu Krylovu verši ‚když zvěř se stane z lovce‘,“ upozorňuje mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
„Tato země patří nám, kteří v ní žijeme, udržujeme její kulturu, ekonomický potenciál a sociální soudržnost. A také slova, která Zeman adresoval většině migrantů, těm mladým energickým uprchlíkům se značkovými iPhony: Tím, že utíkáte ze svých zemí, místo abyste bojovali s ISIL, a necháváte tam na pospas zkáze své starce, ženy a děti, se nejen ukazujete jako zbabělci, ale způsobujete tím ještě větší katastrofu ve vašem vlastním domově. Vsadím své boty na to, že právě tato pointa Zemanova projevu vynese prezidentovi u našich mainstreamových médiusů nejvíc kritiky a odsudku. Tím ale řeknou něco sami o sobě, nikoli o Zemanovi,“ tvrdí Petr Žantovský.
Politolog slovy o frázích prvního českého prezidenta zaskočil moderátora
Dalším ze svých postřehů se vrací na konec minulého týdne, kdy moderátor České televize Lukáš Dolanský uváděl speciál věnovaný výročí úmrtí prezidenta Václava Havla. „Dolanský mě rozesmál opakovaně. Nejprve tím, jak se ošíval, když ve studiu politolog Bohumil Doležal velice trefně analyzoval Havlovu nepolitickou politiku. V kostce shrnuto, Doležal konstatoval, že za frázemi o pravdě a lásce chyběly konkrétní politické názory a činy, takže se ta slavná floskule stala jen pouhou propagandou. Bylo zjevné, jak se Doležal netrefil Dolanskému do noty, jak se chudák nabrífovaný moderátor snažil chytit jakéhokoli stébla, ale Doležal mu nedal šanci a lidově řečeno si jej namazal na chleba. Vsadil bych krk, že Doležala hned tak ve vysílání ČT neuvidíme,“ odhaduje mediální analytik.
Podruhé ho moderátor rozesmál otázkou hostům – tím druhým byl v té chvíli na dálku Michael Žantovský, začátkem devadesátých let Havlův spolupracovník i poradce, nyní ředitel Knihovny Václava Havla – jestli se jim nezdá, že ze jména Havel se pomalu stává trademark. „Dolanský to asi myslel symbolicky, ale kdyby se byl lépe připravil na své vysílání, věděl by, co zjevně neví. Jméno Václav Havel totiž ochrannou známkou objektivně je, a to zapsanou na Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 10605426,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tak absurdní hříčku s využíváním svého jména by ani Havel nevymyslel
A pokračuje popisem toho, jak to tedy s obchodní známkou Václav Havel je. „Drobná pikantérie spočívá v tom, že ji jen několik dnů po smrti Václava Havla nechala zapsat jeho vdova Dagmar, respektive její nadace. Proto se lze například ptát, zda náhodou letiště, druhdy ruzyňské, měsíc co měsíc nevyplácí bývalé první dámě nebo její nadaci slušné palmáre za užití ochranné známky Václav Havel. A protože byl exprezident též autorem absurdních dramat, jistě by jej potěšilo, že má své jméno chráněno nejen jako dvě slova, ale i jako autogram včetně tradičního srdíčka. Tak absurdní hříčku by asi ani sám Václav Havel nevymyslel,“ myslí si mediální odborník.
V té souvislosti připomíná besedu, která se v termínu prvního výročí smrti Václava Havla, tedy v prosinci 2012, konala v bývalém Federálním shromáždění s kandidáty do historicky první přímé volby hlavy státu. Zúčastnili se jí Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman. „Besedu zakončilo havlovské divadlo Na tahu představením jedné jeho hry, pořadatelé této akce – zřejmě jako projev pocty k zesnulému prezidentovi – napsali jeho vdově, že by rádi věnovali tento večer právě jeho památce. Dopis, který z kanceláře havlovské nadace dostali, by si za rámeček nikdo nedal. Plynulo z něj, že je absolutně nepřijatelné, aby kdokoli jakkoli použil Havlovo jméno bez svolení vlastníka oné ochranné známky, a ten toto svolení rozhodně neuděluje,“ připomíná Petr Žantovský.
V předvečer Štědrého dne došlo na nejhloupější moderátorský výkon
Samozřejmě netuší, zda by věc změnila finanční nabídka ze strany organizátorů večera. „Vyloučit to asi nelze. Ale i to jako by vypadlo z Havlovy absurdní hry – považte: kdosi tu chce uspořádat na vlastní náklady akci k poctě zesnulé osobnosti, avšak nesmí, zřejmě aby neporušil onu trademark. To by opět ani Havel nevymyslel. Můžu jenom konstatovat, že Česká televize si opravdu nelámala hlavu s tím, co všechno k Havlovi a o Havlovi nebo jeho symbolickém dědictví zjistit a sdělit, a šla cestou nejmenšího odporu: nekonečnou a nikam nevedoucí debatou s hosty, od nichž se víceméně vědělo, co čekat. Tomu se říká vysloveně lajdácká práce. Či spíše nepráce,“ hodnotí mediální analytik.
Ing. Jiří Paroubek
A ohlíží se i za pořadem Události, komentáře, vysílaném v předvečer Štědrého dne. „V nich bodoval v soutěži o nejhloupější moderátorský výkon opět pan Dolanský. Věnoval se faktu, že Řecko odvolalo svého velvyslance z Prahy ke konzultacím poté, co prezident Zeman prohlásil, že Česko vstoupí do eurozóny, teprve až odtud odejde Řecko. Sám tento výrok poskytuje prostor k řadě úvah. Zaprvé: Prezident Zeman je už dnes možná poslední politik v Česku, který říká, že bychom do eurozóny měli vstoupit. To neříkají ani jinak příkladně eurofilní ministři naší vlády, zejména ti z ČSSD, protože jim možná pomalu dochází, že tím u voličů ztrácejí body. Proč to Zeman říká, nevím, ale je fakt, že to říká soustavně a v tomto bodě názor a rétoriku nemění,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Bezpříkladná umanutost s uměle vytvořeným dilematem
Poukazuje na to, že Miloš Zeman jako prezident i jako občan má právo na názor, i když si mnozí jiní myslí, že to je názor chybný. „Proč o tom tedy vést dalekosáhlé disputace v prime time České televize, nevím. Zadruhé: To, že Zeman do svého prohlášení zapletl bonmot s Řeckem, lze vyložit buďto jako jeho tradiční rétorickou schválnost, v nichž si tak libuje, nebo tím třeba sám naznačuje, že ten termín vstupu je ‚nikdy‘, neboť je víceméně nemožné, aby Řecko z eurozóny odešlo. Ne že by nechtělo nebo to nechtěli sami Řekové, ale nepřipustí to Brusel a hlavně Berlín, který si na Řecku připisuje famózní účetní body. Kdyby mu Řecko uteklo ze hřiště, už by Německo nikdy své fiktivní, z Řecka vytahované peníze – dluhy, úroky, penále, úroky z úroků a tak dále – nevidělo. A Zeman to samozřejmě dobře ví,“ podotýká mediální odborník.
A konečně ve třetí úvaze, proč byl ambasador povolán do Athén, vychází z toho, že je to více vzkaz Řekům než nám. „Řecká vláda ukazuje, že něco dělá, že se stará o hrdé jméno své země v cizině. Výsledkem té konzultace bude neslané, nemastné prohlášení, v němž se uvede, že Řecko neprchá z eurozóny a že by si měl český prezident své úvahy strčit za klobouk. Na tom by celá debata na to téma mohla skončit. Ne však u pana Dolanského. Ten opakovaně a s bezpříkladnou umanutostí ze všech svých hostů tahal odpověď na uměle vytvořené dilema, které by se dalo lakonicky vyjádřit takhle: Je přípustné, aby prezident něco říkal o zahraniční politice, aniž by to bylo v souladu s rétorikou vlády, aniž by to s vládou předem konzultoval? Dolanský dokonce řekl, že snad vláda musí Zemanovy brepty leštit a napravovat,“ podivuje se Petr Žantovský.
Mistrování hlavy státu moderátorovi ČT ani trochu nepřísluší
V té souvislosti si vybavil dávný a moderátorem Lukášem Dolanským už zřejmě zapomenutý výpad bývalého premiéra Jiřího Paroubka vůči tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi. „Také jeho Paroubek opakovaně mistroval ve věci rétoriky k zahraničněpolitickým věcem, dokonce se ho snažil všemožně omezovat, ukládat mu, kam smí a kam nesmí jezdit a co tam říkat a podobně. Jenomže je tady ‚malý‘ rozdíl: Paroubek byl předseda vlády, kdežto Dolanský je zaměstnanec České televize. Sice jsou oba placení z erárních peněz, avšak u toho veškerá podobnost končí. Quod licet Iovi, non licet bovi,“ ilustruje mediální analytik na latinském rčení, že mistrování hlavy státu moderátorovi ani trochu nepřísluší.
Ing. Kateřina Konečná
Upozorňuje i na další fatální Dolanského přešlap během telefonického rozhovoru s Kateřinou Konečnou, europoslankyní za KSČM. „Konečná velmi správně připomněla, že je třeba se zabývat původem řeckých dluhů. Ten má jádro v 70. letech, kdy se rozdělil Kypr a Řecko chtělo mezinárodní uznání pro tu svoji část. Za to v podstatě přistoupilo na dosti nemravné podmínky: zavázalo se odebírat ze západní Evropy, především z Německa, ale též z Francie, zbraně, zbrojní systémy, náhradní díly, servis a vše další, co k tomu patří. Koneckonců bylo a dosud je ve formálním válečném stavu s Tureckem. A ač je i malému dítěti jasné, že Řecko všechnu tu zbrojní veteš vlastně nepotřebuje, platit za ni musí,“ poznamenává Petr Žantovský.
Europoslankyni vzali slovo, nehodilo se do propagandistického krámu
Přestože to někomu možná přijde správné a „evropsky“ solidární – jak po tom pořád volá a i v tomto pořadu volal bývalý europoslanec Libor Rouček – sám to vidí jako sprostý raketýring. „Něco takového zřejmě chtěla říci i Kateřina Konečná, ale nesměla. Dolanský jí vzal slovo s tím, že toto téma je nutné opustit. Proč? To neřekl. Možná o tom nic nevěděl, to by u něj, stejně jako u jeho dalších moderátorských kolegů, nebylo zase tak nic překvapivého. Ale pravděpodobně hlavně proto, že se mu to nehodilo do propagandistického krámu. A tím bylo téma střelby na Zemana, ne pravda o Řecku. Co dodat? Jen to tradiční: i tohle si platíme ze svých daní, milí televizní koncesionáři,“ uzavírá mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
