Tomáš Klus, který pro mnohé spadá do škatulky „sluníčkáře“, odpověděl na dotaz čtenářky Radky o uprchlické krizi následující: „Radko, je to důsledek nenasytnosti lidské mysli,“ domnívá se Klus, který přiznává, že politické problematice tématu nerozumí natolik, aby mohl ukázat, kdo za tím stojí. „Spíše mě zaráží vlna nesolidarity a nepodloženého strachu z lidí v krizové situaci,“ vysvětluje Klus.
Do situace uprchlíků, kteří právě křižují Evropou, se snaží vžít. „Sedím si takhle doma a najednou mám z domu jen půlku a zbytek ulice nikde. Patrně bych sebral své nejbližší a nejpraktičtější věci s sebou a snažil se zmizet z pekla,“ uvažuje Klus a dodává, že by asi vyrazil do Evropy, protože se o ní ví, že je bezpečná. Avšak v současnosti se jeho touha přežít ‚stala problémem‘.
„Nikdo mi moc nevysvětluje proč. Jen mě buďto nikam nepustí, nebo mi seberou zbytek peněz, mobil a šoupnou mě do sběrného, ehm, tábora,“ kritizuje Klus přístup českých úřadů k uprchlíkům, kteří se dostali na naše území. „Co mě šokuje nejvíce, je strach, který ze mě lidé zde mají,“ přemýšlí Klus stále z pozice uprchlíka a vyjadřuje pochopení s jejich naštváním a frustrací.
Podle Kluse je nejhorší to, že jde o lidi, které válka připravila o status člověka. „A co mě tak rozčiluje? Fakt, že jsem byl dříve taky člověk a válka, kterou jsem nezavinil, mě onoho statusu zbavila, ba co hůře, já sám jsem se stal tím, co válku představuje a táhne ji s sebou,“ vysvětluje Klus, že vlastně nevnímáme uprchlíky vůbec jako lidské bytosti.
„Lidé zde se bojí o svou práci a haní mou víru, aniž o ní vědí víc než z titulků novin. I ve mně budí hrůzu náboženský fanatismus. Zabíjení a hlad mých dětí. Nikdo se však neptá, neboť nejsem člověk, ale problém,“ soudí Klus.
A jeho řešení současné krize spočívá nejprve v zájmu o člověka a až pak o politiku, na kterou si podle něj „najímáme zodpovědné, kteří tomu rozumějí“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
