Vše ještě zdaleka nekončí, i když armáda chce mít letiště jako záložní a okolí by měli využívat k výcviku a ke cvičením záložáci. Obrat o 180 stupňů.
Armáda ve vleku byznysmenů a lobbistů?
Tisíce lidí nejen z Líní a z okolí, též plejáda pilotů z celé naší republiky tak trochu slaví – že ubránili „své“ letiště. Armáda ČR má o mimořádně zajímavou plochu i o její okolí nadále zájem. Proč až teď, po tom měsíce trvajícím mlčení, kdy se zdálo, že s areálem letiště bude ámen. Vždyť i Alexandr Vondra na setkání se členy plzeňské ódéesky vyprávěl, že „je mnoho takových letišť“.
A pražští i plzeňští byznysmeni si mnuli ruce, že bude „nejen gigafactory, ale i mega kšeft“, jak prohlásil jeden z účastníků mnohých protestů. Už se tam pomalu začala likvidovat ranvej, v plném proudu byly průzkumné práce, při nichž se pochopitelně zjistilo enormní zatížení okolí, což zvedlo zvažovanou částku za dekontaminaci na téměř dvacet miliard. A to nebude.
Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Co nebude jistě, tak ta fabrika, která prý měla přinést regionu tisíce pracovních příležitostí, byť Plzeňsko má po hlavní městě nejmenší nezaměstnanost. Ti, co horovali za „baterkárnu“, přišli s novým, jiným nápadem na to, odkud sem vést vodu, protože původní návrh byl nerealizovatelný. Vládní zmocněnec objížděl obec za obcí, tu byl v Dobřanech, tu na krajském úřadě, a lobboval a lobboval.
Jsou i tací, co truchlí. Jiní volají po ostražitosti
Jedni z mála, co budou zarmouceni, jsou Dobřany, kterým byly nabídnuty extra výhody za předpokladu, že se město nebude stavět proti výstavbě gigafactory. Šikovní zastupitelé si nato ještě vymohli zúžení potřebného prostoru.
Smutno bude i bývalému krajskému hejtmanu Bernardovi (STAN), současnému poslanci, který kudy chodil, tudy říkal, že mnohem horší než gigafactory je hluk startujících letadel. „Inu, na to už si tady přece dávno zvykli,“ dodává jeden starousedlík. „Ale na hordy cizích pracovníků, bordel, prach, obrovské zatížení při stavbě v podobě tisíců náklaďáků, to je naprosto v pohodě,“ říkal ironicky pan Alojz. A měl podle dalších spoluobčanů „recht“.
Pohádka o větrnících
Tím, že armáda se konečně vyjádřila ve prospěch udržení letiště Líně, utnula plány i pro další překvapivé záměry, se kterými se vytasilo hned několik skupin. Jedna snila o zcela výjimečném parku větrných elektráren, srovnatelném snad jen s podobnými větrníky v Baltském moři.
„S tím je naštěstí konec, protože nedokážu si představit, jak mezi desítkami či spíše stovkami větrníků přistávají nadzvuková letadla,“ konstatuje další obránce letiště. Pikantní na tom je, že zájem o podobné aktivity vychází z určitých firem, které mají nemnoho zkušeností v daném oboru. Respektive, jsou na ně reference hlavně ty negativní; např. na jiném místě západních Čech se občané vzbouřili proti už vystavěným větrníkům, a ty se nakonec „povedlo“ odstranit. Argumentaci o šustění a hvízdavých zvucích uznaly i kontrolní orgány, které předtím bez jakékoliv výjimek schválily jejich výstavbu.
„Jako by se někdo z těch nejvyšších pater pokoušel zničit letiště za každou cenu,“ uvádí další nadšený obránce Líní a dodává: „Vždyť tohle by už měl být podnět pro tajné služby. Uznejte, že zbavovat se funkční letecké dráhy, navíc stavěné pro stíhačky, to přece není normální. To už není jen mafie bílých límečků, ale bezpečnostní ohrožení republiky.“
Mlčeti zlato
Proč se ale neveselit? Alfou a omegou je nyní otázka, proč armáda tak dlouho mlčela? Dokonce účast na protestu pilotů byl záměrně sabotován, do Líní přijeli jen ti neotrlejší, ostatní se raději vymluvili na rodinné, zdravotní a pracovní důvody. Obce si také užily své, prvotní jednání byla poměrně neurvalá. Je to kvůli ekologické zakázce v hodnotě mnoha miliard? Z určité části možná ano, ale ve hře prý bylo něco víc. I když, další bourací práce, pak rekultivace, to jsou další a další miliardy.
„Každopádně, velení naší armády jsou prostě sráči,“ konstatuje jeden ze skupiny hlavních protagonistů obrany areálu letiště. „Hoši z Volkswagenu na ně prostě udělali zlý obličej, a to by bylo, abychom německé ekonomice nepomohli za každou cenu, Berme to tak nějak politicky, unijně, že. Co to však máme za generalitu, která se bojí politiků a byznysmenů víc než skutečného vojenského nepřítele? Proč se k případu nepostavili od začátku jednoznačně, letiště nedáme. A nechali nás, abysme se v tom plácali vlastně už roky. A ještě jsme byli ti nejšpatnější. Dokonce chtěli obětovat leteckou záchranku a přesunout ji někam úplně jinam. A než by to tam bylo hotové, klidně by vyšli vstříc Karlovarákům a šoupli by jim tam stanoviště, které zatím nemají, ale toužebně je očekávají. Že by se na Šumavu už nedolítlo ve standardní čas, o tom se už raději nemluvilo.“
Kauza záchranka
Ano, dokonce se hovořilo i o pomoci letecké záchranky z Bavorska, kdyby se časy tak nějak nestíhaly. Přitom, jak jsme již uvedli, leteckou záchrannou službu provozuje jako jeden z mála krajů Armáda ČR.
„Proč ministryně Černochová, která střílí od boku nejen pistolí, ale i slovně a na sociálních médiích, nezarazila celou tu šaškárnu a eskapádu? Proč nás v tom nechali až na samotnou dřeň, kdy se hovořilo o zrušení zdejšího muzea, letecké školy, která vychovala stovky pilotů – a nejen civilních.“ To se ptají lidé z okolí a není jim odpovězeno. „Proč se mezi námi protestujícími neobjevil ani jeden s pořádnými výložkami? Nu, oni sem neposlali ani nějakého podržtašku.“ Takže čekali, jen řekli těch pár slovíček jako „jsme s vámi, budeme bojovat za letiště, nenecháme zlikvidovat to, co zde desetiletí bez problémů fungovalo.“
Kdo nakonec (ne)propadl
Možná posledním hřebíčkem do rakve toho – pro někoho smělého, pro jiného šíleného – projektu byla malá zpráva z průzkumu, která oběhla média, že se v okolí nalézají stovky a možná tisíce malých štol, ve kterých před pár sty lety kopali lidé načerno uhlí. Krajina je prý jako ementál. Podle některých zpráv nejde o nic, díry že se zalijou betonem. Jenže to můžete v případě desítek, možná pár stovek, ale co když jsou jich tisíce? A pak pod nimi ještě ty starší, sofistikovanější?
A pak taky ekologický charakter problému. Dnes je tu pomalu přírodní rezervace. Les by musel ustoupit německému nápadu, který přece mohl být realizován v samotné SRN, kde je podle leteckých nadšenců ještě při dálnicích řada nevyužívaných prostorů, které jsou plonkové ještě od doby třetí říše.
Děkovat se nenosí?
Takže nakonec propadla armáda, která by teď měla těm nejaktivnějším aktivistům alespoň ještě poděkovat. Otázkou je, jestli tito nadšenci nedostanou spíše nějaký danajský dáreček, než normální, slušné slovo za to, že bránili to, co je v zájmu nejen ministerstva obrany, ale také bezpečnosti této země a k tomu navázaných obranných struktur.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
VonRupp
