Západní Evropu a především Německo prý čeká mírný hospodářský růst. Švejnar očekává, že by se mohlo dařit i v Česku. Mohli bychom se dočkat růstu 1,8 % HDP. Na nápady ministra Babiše kouká smíšeně. „Ta politika zvýšení přídavků na druhé a třetí dítě, tam bych šel ještě dál, než je plánováno. Trochu problematická je třetí sazba DPH. Ekonomové prosazují vždy co nejjednodušší systém, ale já bych do té třetí sazby nedával ani tak léky, ale třeba pitnou vodu. Léky si kupujeme jednou za čas, vodu si kupujeme každý den,“ upozornil Švejnar.
ČNB měla svou intervenci lépe vysvětlit
Z tohoto hlediska by tedy uvítal, kdyby existovala jen jedna sazba DPH a lidem, pro které je to příliš vysoká sazba, nějak pomoci. Co se týče nepřátelskosti návrhů vůči podnikatelům, na což upozorňuje exministr financí Kalousek (TOP 09), Švejnar zde nabízí trochu jiný pohled. Podnikatelé prý byli poměrně hodně zvýhodněni oproti zaměstnancům a podle hosta je na místě zamyslet se nad tím, zda není dobré tuto situaci narovnat. „Bylo by dobré, kdybychom mohli lépe vybírat daně tam, kde se to nedaří a tím snížit daňové zatížení všech občanů,“ poznamenal dále Švejnar.
V pořadu také ocenil intervenci České národní banky z listopadu loňského roku, problém ale vidí v tom, jak tato intervence byla podána. ČNB měla svůj krok lépe vysvětlit. V tuto chvíli hrozí spíše deflace než inflace a ČNB na to zareagovala. Inflace by hrozila v okamžiku, kdyby se ekonomiky silných zemí „zmátořily“ a začaly růst. Pak musí centrální banky odsát peníze z oběhu. Je otázka, zda centrální banky tento krok zvládnou. Podle Švejnara by k němu mělo dojít v horizontu let.
„Nemyslím si, že dojde k hyperinflaci a s trochou štěstí se podaří zamezit i inflaci,“ podotkl Švejnar. Problém by nastal v okamžiku, kdyby konjunktura nastala rychleji, než se očekává a současně by vlády tlačily na centrální banky, aby tyto posečkaly se svými kroky.
Ukrajina
V otázce Ukrajiny je podle Švejnara důležité, kolik vlastně bude chtít EU tomuto státu zaplatit. „Myslím si, že Evropa už je v mnohém též unavená, takže očekávám, že bude určitá solidarita, ale nevím, jak velká bude,“ podotkl Švejnar. Dále připomněl, že ukrajinská ekonomika tvoří jen zlomek celkové evropské produkce. V tuto chvíli je shoda na pomoci ve výši 11 miliard eur, ale Ukrajina tvrdí, že by potřebovala až 25 miliard. Konečná suma bude podle Švejnara někde mezi těmito dvěma čísly.
Rozhodně to ale bude provázeno požadavkem provedení potřebných strukturálních reforem a EU bude jistě sledovat, zda peníze pomoci nekončí v rukou oligarchů.
Země jako je Česká republika by neměla vybočovat z celoevropského případně celosvětového přístupu k Rusku. „Tady se svět sjednotil a není důvod, abychom z tohoto proudu vybočovali. Já jsem rozhodně pro to, aby byly určité sankce uvaleny, ale aby byly efektivní,“ zdůraznil Švejnar. USA a EU by se měly domluvit na koordinaci sankcí, aby měly vliv. Ekonom hovořil např. o zmražení majetku určitých lidí v Rusku a právě to by bylo třeba udělat všude, aby ti lidé jen nepřesunuli své majetky z jedné země do druhé.
„Náš obchod s Ruskem není zase tak podstatný jako jinde. Kdybychom ztratili dotace z EU, tak bychom na tom byly mnohem hůř,“ uzavřel své vystoupení profesor Švejnar.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
