Podle Jana Rumla, který k Václavu Klausovi a jeho ODS vstoupil na jaře 1992,  modrá strana pro udržení federace nemohla udělat více. Na Slovensku měla ODS dokonce vlastní kandidátku.

"Sice jsme tam jezdili doopravdy, ale více jsme se soustředili na české problémy, a to Slovensko nám neleželo tolik v hlavě," přiznal v ČT Ruml.

Politici ODS by stejně dělali kariéru v KSČM

Ruml se však s Klausem po takzvaném Sarajevském atentátu, která rozštěpila ODS, rozešel ve zlém a s dalšími politiky založili Unii svobody. K původním politikům ODS má nadále velmi kritický vztah.

"Kdyby nebylo sametové revoluce, tak by asi měli ambice být vrcholnými představiteli komunistické strany,“ řekl v ČT.

Jako kdyby neměl jedno varle

O rozdělení Československa tak fakticky rozhodly volby konané 5. června 1992. V ČR dominovala Klausova ODS, na Slovensku Mečiarova HZDS. Občanské hnutí vedené Petrem Pithardem a Dagmar Burešovou propadlo. To se snažilo dospět se slovenskou reprezentací o nějakou dohodu.

"V té době už jsem se s tím jakoby sžíval. Žádný prezident zvolen nebyl, Havel abdikoval a v té chvíli mně bylo jasné, že je konec… Do té doby si to člověk neuměl představit, ani když to nastalo, člověk jako kdyby neměl jedno varle. Bylo to něco neuvěřitelného,“ komentoval rozpad společného státu Ruml.