Co se skrývá? Kdo se skrývá? I tak může být hodnocena situace kolem ruského opozičního politika, blogera A. Navalného. Na první otázku se budu snažit odpovědět, na tu druhou si budete muset odpovědět sami.

Energetická soběstačnost, stejně jako její ekonomická dostupnost jsou jedním z ukazatelů hospodářské prosperity, konkurenceschopnosti, či životní úrovně občanů dané země. Evropská unie, jako jedna z ekonomicky nejvyspělejších seskupení na světě, dělá jednu chybu za druhou. Anebo to jsou „promýšlené“ kroky ku prospěchu…! Zde je na místě otázka: „KOHO?“ V jakém zájmu jsou tyto kroky prováděny. Věří ještě občané jednotlivých států EU, že tyto kroky jsou činěny s úmyslem zajištění prosperity a životní úrovně obyvatel jednotlivých zemí EU?

Masivní přechod na dotovanou „zelenou energii“, zastavení jaderných, uhelných elektráren a nyní snad i znesnadnění dovozu zemního plynu z Ruska. Dlouhodobý boj o projekt, téměř dokončeného tranzitního plynovodu do Evropy „NORD STREAM“ se snaží NĚKDO brzdit, nejlépe úplně zastavit. Proč je takový zájem na zastavení dodávek zemního plynu, neopomenutelného média pro zajištění bezpečných dodávek energií nejen pro domácnosti, ale především firmy? Vše probíhá v době, kdy se zásadně mění energetický mix v jednotlivých zemích EU a to v souladu s jednotnou evropskou energetickou politikou. Do jaké míry jsou firmy podnikající v zemích EU konkurence schopné na světovém trhu, když tvorba ceny jejich produktů je rovněž odvislá od cen energií.

Jak to je s cenou a bezpečností dodávek energií pro občany zemí EU, jak prudce roste v těchto zemích energetická chudoba? Kdo z občanů si bude moci v krátké budoucnosti dovolit tolik potřebné energie pro svoji domácnost, aby neupadl do energetické chudoby? Nestane se energie luxusem a bude určena jen pro bohaté? To jsou otázky, které se občanům „moc neříkají“, to by přece neměli vědět??!!

Dlouhotrvající „útoky“ na Rusko, vybízející k sankcím, embargu vůči této velmoci. Velmocí, která vlastní nejen nerostného bohatství, rezervoáry pitné vody, energetické zdroje, jako je například zemní plyn a ropa. To vše potřebuje Evropa pro své hospodářství, průmysl, energetickou politiku. Pokud se Evropa připravuje a realizuje bezhlavě (bez řádných vyhodnocení dosavadních kroků) přechod na nové energetické zdroje, nutně potřebuje alespoň v době přechodného období zemní plyn, jako prvek stabilizace a bezpečnosti dodávek energií nejen pro hospodářství, ale především pro obyvatelstvo.