Pisatel se považuje za nevinného. Přesto jej soud poslal za mříže na dlouhých sedm let. Podle jeho názoru naprosto selhala obhajoba. Opakovaně se pokoušel o povolení obnovy procesu, ale neuspěl. Obhájci jej finančně zcela vyčerpali, aniž by pomohli. Na další vedení boje za spravedlnost s využitím služby advokátů již nemá peníze. Proto se obrací na nás v naději, že napravíme nedostatečnost výkonu advokátů. Nepřímo naznačuje, že případné náklady, které nám jednáním v jeho prospěch vzniknou, půjdou na náš účet.
Podobných dopisů jsem četl již více. Je to vždy stejná písnička. Obhájci selhali a finančně nás vyčerpali, napravte jejich pochybení, a to zdarma. V uvedeném dopisu jsou tyto myšlenky vyjádřeny zvlášť názorně, proto se jím zde zabývám. Zapadají do mých aktuálních úvah o smyslu činnosti zájmových organizací občanů, podporujících odsouzené, hledající spravedlnost.
Důvodnost stížností pisatele nemohu v tuto chvíli objektivně posoudit, protože jsem se nemohl dosud seznámit s případem. Obecně připouštím, že občas dochází k nespravedlivému odsouzení, ale selhání obhajoby bývá příčinou je výjimečně. Případy zanedbání zájmů klienta obhájci jsou vzácné. Advokáti jsou v podstatě živnostníci, takže jejich nárok na palmáre je legitimní. Při dlouhých procesech mohou náklady na obhajobu skutečně jít do milionů.
Zasloužila si Aňa Geislerová státní vyznamenání?Anketa
Naproti tomu spolky typu Chamurappi nejsou neziskovky, přisáté na státní rozpočet, ale úhradu nákladů na činnost ve prospěch chráněnců nesmí požadovat. Kryjí je ze sponzorských darů, přičemž sponzorování nepatří k oblíbeným způsobům utrácení volných prostředků zámožnými jedinci a korporacemi. Když PPF opustila Institut Václava Klause, okamžitě přispěchal Pavel Tykač a ujal se ho. Institut Václava Klause jako nástroj šíření názorů váženého bývalého pana prezidenta a jeho spolupracovníků si podporu samozřejmě zasluhuje. Nám se něco takového stát nemůže. Podpora fotbalistů, hokejistů a jiných sportovních spolků je přitažlivější.
Ve srovnání s advokacií je užitečnost podpory nespravedlivě stíhaných zájmovými organizacemi občanů sporná. Nemáme srovnatelné nástroje. Naše možnosti pomoci jsou velmi omezené. Poněkud lepší je situace v řízení o podmíněné propuštění z výkonu vazby a trestu po odpykání části trestu. I zde se ale podmínky zhoršily. Až do konce roku 2021 jsme měli právo přímo navrhovat podmíněné propuštění. V řízení jsme pak měli prakticky stejné postavení jako obhájci. Novelizací trestního řádu za působnosti ministryně Marie Benešové jsme o tuto možnost přišli. Zůstalo právo nabídnout soudu převzetí společenské záruky za završení polepšení odsouzeného.
Přesto v našem případě máme jakési výsledky. Od založení spolku v listopadu roku 2017 jsme se zúčastnili šestnácti řízení, zhruba z poloviny přímým podáním návrhu. K úspěchu jsme pomohli čtrnácti žadatelům, z nichž se zatím žádný nevrátil za mříže. Některým z nich by soudy bez naší pomoci asi nevyhověly. Poslední se dostal na svobodu 27. února 2025 po řízení, které trvalo dvacet měsíců a vyžádalo si účast na třech mimopražských soudních jednáních.
Poměrná úspěšnost je ovšem dána zejména pečlivostí výběru podporovaných. Až na výjimky jsme se ujali odsouzených, které jsme podporovali v úsilí o zvrácení nespravedlivého rozsudku i několik let. Nejvíce si cením případů tří žen, které si krátce po propuštění pořídily krásná miminka.
K zvrácení nespravedlivého rozsudku nemáme žádné nástroje. Můžeme se pouze pokusit přesvědčit ministra spravedlnosti, aby ve prospěch našeho chráněnce podal stížnost pro porušení zákona. Z hlediska ochoty ministrů vyjít nám vstříc jsou mezi nimi určité rozdíly. Téměř neměnná je ale nechuť státních zástupců a úředníků ministerstva k vyhovění podnětům. A když už se na nás štěstí usměje a ministr podá stížnost, nemáme vyhráno, protože Nejvyšší soud ČR vyhoví stížnosti ministra jen někdy.
Paradoxně nejvýznamnější stížnost pro porušení zákona nám podala ministryně Marie Benešová, která kdysi vyvolala mé trestní stíhání pro narušování trestního řízení. Na spočítání úplně úspěšných případů za dlouhé roky působení v podpoře nespravedlivě odsouzených mi zatím stačí prsty na rukou.
Za daných okolností je neuvěřitelné, že po naší pomoci je stále poptávka. Kromě zájemců, kteří svou situaci považují za beznadějnou a obracejí se na nás ze zoufalství, přicházejí i žadatelé, kteří uvažují racionálně. Ti si váží i morální a publicistické podpory.
Podporu obětí selhání justice občanskými aktivisty stále považuji za potřebnou a věřím v účelnost pomoci žadatelům o podmíněné propuštění. Celkově je ale mezi vynaloženým úsilím a výjimečností úspěchů nepřehlédnutelný nepoměr. Proto stále více pochybuji o smyslu pachtění spolku Chamurappi za zlepšením údělu nespravedlivě stíhaných. Zřejmě brzy „zavřu krám“.
V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního vydání mé knihy Škůdci v taláru. V knihkupectvích je ale také novější druhý díl.
Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi (ZDE) v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
