Kvůli z pohledu Bruselu zpolitizovaný soudním procesům, zejména těch, vedených s bývalou premiérkou Tymošenkovou, s tím související neprovedenou reformu soudnictví a také změnu volebního systému, který zvýhodňuje vládnoucí Stranu regionů prezidenta Viktora Janukovyče.
Původně se počítalo s tím, že delegace Ukrajiny na summitu předloží parlamentem schválenou deklaraci, která podporuje integraci s Evropskou unií. Nicméně práce parlamentu v Kyjevě zablokovali opoziční poslanci. Chtějí totiž, aby se o tak strategickým dokumentu nehlasovalo dosud praktikovaným způsobem. Poslanci zatím mohou hlasovat i za nepřítomné kolegy. Opoziční strany Vlast, Úder a Svoboda chtějí tuto praxi zrušit, nicméně dosud se nepodařilo s vládnoucí Stranou regionů dosáhnout žádného kompromisu. Zmíněné opoziční strany navrhly, aby se o dokumentu nehlasovalo, ale poslanci by stvrdili souhlas svými podpisy. Vládní strana to odmítla a připustila možnost, že by se dosavadní systém hlasování nepraktikoval v případě schvalování zmíněné deklarace, ale jinak zůstal v platnosti ten původní.
Přitom schválení a hlavně obsah deklarace má pro další vývoj vztahů Brusel- Kyjev klíčový význam. Text rezoluce byl značně omezen. Zatím neschválená verze má jen necelé dvě strany místo původně plánovaných pěti. Zmizely z ní zmínky o konkrétních závazcích, zákonech a reformách, jejichž přijetí Brusel od Ukrajiny požaduje pokud chce podepsat s Evropskou unií asociační smlouvu. A také tam chybí zmínka o výzvě Evropského parlamentu, aby ukrajinské vládnoucí kruhy zastavily represe vůči svým odpůrcům.
Času nemá Ukrajina mnoho. Další setkání jejích představitelů na tak vysoké úrovni proběhne v listopadu při schůzce takzvaného Východního partnerství. Programu spolupráce sedmadvacítky s některými post sovětskými republikami, který má pomoc jejich integračním snahám.
Přitom Ukrajina čelí už několik měsíců tvrdému tlaku Moskvy, aby se připojila k celní unii Rusko-Bělorusko-Kazachstán, která má být předstupněm budoucí úzké ekonomické integrace postsovětského prostoru pod ruským vedením. Ukrajinští oligarchové se ale obávají, že by integrace s Ruskem mohla způsobit jejich porážku a pohlcení ruskými soupeři. Projevem toho je i skutečnost, že prezident Janukovyč loni v prosinci odvolal návštěvu v Kremlu u Vladimira Putina. Rozhodl se tak pouze tři hodiny před odletem do Moskvy. Ukrajina sice není proti celní unii s Ruskem, nicméně značná část vývozu země směřuje do států Evropské unie, se kterou nechce přerušovat styky. Rusko varuje. Buď my, a nebo oni. Podle Moskvy Ukrajina nemůže být "dvakrát těhotná".
Dilema prožívá i Evropská unie. Na Kyjevu požaduje do května viditelný pokrok při plnění již zmíněných požadavků, jimiž podmiňuje podpis asociační smlouvy a a dohody o zóně volného obchodu. Kyjev nemusí být ochoten a schopen reagovat dostatečně rychle. Ale ani Evropská unie nechce Ukrajinu obrazně řečeno vehnat do náručí Moskvy.
Z nynějšího zablokování práce ukrajinského parlamentu hrozí i další nebezpečí. Opozice bojkotuje jednání už od 5. února. Pokud by se nepodařilo parlament v uvozovkách „zprovoznit“do třiceti dnů, může prezident Janukovyč vypsat nové volby. Opozice se prý na takovou alternativu už připravuje. Prezidentovi dokonce pohrozila, že pokud by hlasování nevypsal, budou usilovat i o jeho hlavu.
Publikováno se souhlasem vydavatele. Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
