Alexander Tolčinský: Z Lukašenka se stává ochránce běloruštiny

02.10.2014 10:12

Když jsem se v prosinci roku 2010 účastnil jako novinář prezidentských voleb v Bělorusku, které vynesly do čela země počtvrté v řadě Alexandra Lukašenka, který nechal ještě v den svého zvolení brutálně rozprášit demonstraci svých odpůrců, z nichž část byla na měsíce uvězněna, zorganizovala hlava státu několikahodinovou tiskovou konferenci.

Alexander Tolčinský: Z Lukašenka se stává ochránce běloruštiny
Foto: Archiv
Popisek: Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko

Typické bylo, že většinu otázek si Lukašenko položil sám a sám si na ně také odpovídal. Hovořil tehdy výhradně rusky.

Již několik měsíců se ale situace mění. Zvláště poté, co Lukašenko pochopil, že by Rusko mohlo intervenovat v jeho zemi jako na Krymu, nebo se pokoušelo narušovat její celistvost jako na východě Ukrajiny. Ostatně v Bělorusku jsou dislokováni ruští vojáci.

Většina obyvatel Běloruska považuje za svůj mateřský jazyk běloruštinu, nicméně především z praktických důvodů používá ruštinu. Třeba při jednáních na úřadech. Ruština je i velícím jazykem v armádě. Běloruštinou se vyhraňovali proti prezidentovi vůdci jeho odpůrců.

Teď se vše mění. Sám prezident navrhl, aby byla na středních školách výuka běloruštiny posílena. Dosud se vyučovalo dokonce více hodin angličtiny než běloruštiny. Podle Sdružení pro běloruský jazyk prý jen 16 procent žáků studuje v mateřském jazyce.

V roce 2009 UNESCO – tedy Výbor OSN pro vědu, kulturu a vzdělávání, vepsal běloruštinu na seznam jazyků ohrožených zánikem.

Přitom po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 prohlásil Nejvyšší sovět Běloruska běloruštinu jediným úředním jazykem. Rok poté, co byl Lukašenko poprvé, a zdůrazňuji, tehdy demokraticky zvolen prezidentem, v roce 1995 bylo postavení ruštiny zpět zrovnoprávněno.

Lukašenko letos v červenci pronesl projev u příležitosti Dne nezávislosti v běloruštině, ačkoli ji sám neovládá dokonale. Mnohé to překvapilo. Změny pociťují například i obyvatelé Minsku.

Jak? V metru jsou ruskojazyčné nápisy postupně nahrazovány běloruskými, stejně jako názvy jednotlivých stanic.

Dalším překvapivým krokem bylo odhalení pomníku litevskému knížeti Olgierdovi, který během své vlády ve 14. století vedl s Ruskem ozbrojený konflikt. Vitebsk leží ve východním Bělorusku u ruských hranic. Proti pomníku protestovaly tamní promoskevské organizace. Nic se však nestalo. Olgierd stojí dál na svém místě.

A tak nyní v zemi probíhá populární bezplatná výuka běloruštiny, které se účastní zejména mladá generace. Otázkou je, jak dlouho nový kurs prezidenta a vlády vydrží a zda rusifikace běloruské společnosti nezašla již tak daleko, že je v podstatě nezvratná.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Zisk

Tvrdíte, že na zisku není nic špatného. Neprotiřečíte si? Protože byla to vaše vláda, která zavedla daň z mimořádných zisků. Naopak jsem si nevšiml, že byste nějak zásadně odstranili všudypřítomnou byrokracii, což jste před volbami slibovali. A další dotaz. Existuje podle vás nějaká hranice, kdy je ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla