I když je tématem pro román: jak nesporný politický talent dokáže zničit démon peněz. Kdysi jsme spolu měli domluveno dát dohromady alespoň jakési povídání o jeho politické zkušenosti. Ten záměr zapadl, možná proto, že tomu démonu by se nemohl vyhnout.

Před lety jsem chtěl pro dnes již neexistující, ale stále chybějící občanské sdružení BOOSS (Bezpečnost, obrana a ochrana státu a společnosti) získat záštitu nad jednou jeho akcí a sešel se právě s tehdy ještě jen poslancem Stanislavem Grossem. Schůzka se konala v sále Státních aktů. I když sněmovna jednala, místnost byla nabita jednajícími dvojicemi či trojicemi. Ocitl jsem se zjevně v lobbystickém prostředí. Záštitu jsem dojednal, ale už nikdy jsem podobnou roli nepřijal, i když je legální. Možná jen občas. Není vyloučeno, že už právě tady Stanislav Gross narazil na kontakt, po které ;m nastal nezadržitelný vzestup a pád. Tedy v kontrastu s dramatem Zadržitelný vzestup Artura Uie od Bertolta Brechta.

Sociologie rozeznává jak ve společnosti, tak v sociálních skupinách formální a neformální strukturu. Tu první vytváří organizace, druhou přátelské vztahy. Dá se to i měřit a zobrazit sociometrií. Její tvůrce Jakob Levy Moreno byl v roce 1968 u nás. Do auly filosofické fakulty vstoupil s pozdravem Hello, boys and girls! Jeho techniku jsme využili ve stovkách organizací. Ukázala, kdo je skutečným neformálním vůdce ve skupině, jaké je její vnitřní uspořádání, kdo je tu hvězdou, vlivnou šedou eminencí či jen epigonem nebo outsiderem, jaká uskupení v ní rozhodují.

Ani v politice nic nového. Petr Nečas byl premiérem, ale skutečným lídrem vlády byl Miroslav Kalousek. Ten ovládá dosud i TOP 09, Karel Schwarzenberg je tu stále zjevněji spíš v roli maskota se snižující se přesvědčivostí.