Jak čtenáři asi vědí, islámské právo detailně reguluje všechny oblasti života a stanovuje také pravidla pro sňatky, rozvody, dědictví apod. Třeba ve Spojené království funguje více než 70 soudů, které rozhodují podle pravidel šaríi, a lidé si v zásadě mohou vybrat, podle kterého právního systému upraví své vztahy. V České republice — pokud vím — existuje zatím jediný „soud šaría“: tzv. „komise pro rodinu“ při Ústředí muslimských obcí. Nejde přitom jen o to, že takové islámské instituce existují, ale že běžné soudy při svém rozhodování přihlížejí k jejich pravidlům (i když takové pravidlo není formálně zapsáno v žádném zákoníku).

Vedle toho je samozřejmě možné, aby lidé uzavřeli soukromou smlouvu, ve které se dohodnou, že své případné spory budou řešit podle určitých pravidel a že tato pravidla odpovídají požadavkům muslimského práva. Pokud k tomu dojde, mají soudy na Floridě a v Texasu přímý zákaz takovou smlouvu respektovat. Žádné soudy rozhodující podle šaríi tam nejsou tolerovány.

V Texasu k tomu přibylo omezení několika organizací, jako je například Muslimské bratrstvo. Nesmějí kupovat nemovitosti, ani prostřednictvím prostředníků, nesmějí působit ve školství apod.

Za novou zákonnou úpravou stojí přesvědčení, že je třeba bránit neutrální sekulární zákonodárství. Jinak se podle zastánců těchto opatření stane, že tlak muslimských skupin změní ráz celé země, jak to známe ze západní Evropy, a soudy v tichosti přejdou k prosazování šaríi (jako v případě Evropskoho soudu pro lidská práva, který začal uplatňovat islámské zákony proti rouhání, nebo německého ústavního soudu, který vládě přikázal respektovat sňatky s nezletilými dívkami).