Benoit Bréville: Měnící se zahraniční politika USA

10.11.2016 18:36 | Zprávy

Změní se po volbách zahraniční politika USA? Zdá se, že Donald Trump je méně nakloněn zahraničním intervencím, než je to v případě jeho protikandidátky. Přitom Obama nebyl nakloněn k intervenční politice.

Benoit Bréville: Měnící se zahraniční politika USA
Foto: archív autora
Popisek: Clintonová, Trump

Republikáni neměli pro Obamovu zahraniční politiku vůbec vlídná slova a říkali o něm, že je: slaboch, nerozhodný, zmatený, proradný, zbabělý, naivní, nekonzistentní, postrádá vizi a je nezkušený. Často uváděli, že jeho odmítání použití síly podkopává americkou moc a důvěryhodnost.

Ale dva hlavní republikánští kandidáti Donald Trump a Ted Cruz přitom opustili rétoriku vojenských jestřábů. Všimněme si, že v prosinci minulého roku Cruz ostře kritizoval „bláznivé neokonzervativce, kteří jsou schopní napadnout kteroukoli zemi světa a posílají naše děti umírat na Blízký východ.“ 

O něco později ve svém projevu před nadací konzervativců Heritage Foundation, zdůraznil škodlivost amerických intervencí: „Nepatříme k těm, kteří podporují občanskou válku v Sýrii.“ To rezonuje s prohlášením Obamy z 10. prosince 2013, kdy uvedl, že konflikt v Sýrii je „cizí občanská válka“.

Právě tak Donald Trump nemá v úmyslu zapojit se do expedice na Blízkém východě. Říká: „Utrácíme tam miliardy dolarů a zatím se infrastruktura země rozpadá.“ Zaznělo to podobně jako Obamovo prohlášení v roce 2011 při stahování amerických vojsk z Afghánistánu: „V minulém desetiletí stály války miliardy dolarů, a to se dělo při nárůstu našeho dluhu a v těžkých časech pro ekonomiku. Nastal čas soustředit se na budování našeho státu.“

U demokratů bylo častým jevem, že během nominací při volebních prezidentských kampaních byli kandidáti kritičtí k vojenským intervencím. Byl to například George McGovern, který se stavěl proti válce ve Vietnamu, dále černošský baptistický pastor Jesse Jackson, který se účastnil nominací v letech 1984 a 1988 a kritizoval USA v účasti na svržení režimu v Nikaragui. Konečně rovněž Obama se stavěl v roce 2008 proti válce v Iráku.

Vraťme se ještě do roku 1952 ke kandidátovi Robertu Taftovi. Byl to republikánský senátor z Ohia, který oponoval Marshallovu plánu a NATO jako neefektivnímu a příliš nákladnému. Věřil tomu, že USA by se neměly dopouštět silového řešení a připouštěl jej pouze v případě „přímého ohrožení svobody amerického lidu“. Tehdy jen o vlas prohrál s Dwightem Eisenhowerem.

Od té doby byl ale klíč k úspěchu v republikánských primárkách potvrzením vedoucí role USA ve světě. To bylo ještě v roce 2008 hlavním tématem zahraničněpolitického programu kandidáta Johna McCaina a v roce 2012 Mitta Romneye. Proto tolik současná otočka republikánského kandidáta překvapila a zejména to byl šok pro konzervativní tábor, který je rozhořčený a pohoršuje se nad Barackem Obamou, že nedostatečně bombardoval některé země. Bývalý senátor z Illinois se ocitl v kritice, že během svých dvou mandátů v Bílém domě vedl politiku, která nebyla založena na žádném velkém principu. Je zde srovnání s Harry Trumanem (zastavil SSSR), Dwightem Eisenhowerem (bojoval s komunismem), Richardem Nixonem (uvolnění napětí), Jamesem Jimmy Carterem (lidská práva), Ronaldem Reaganem (boj s „říší zla“) nebo Georgem W. Bushem (boj proti terorismu). Po Obamovi nezůstává žádná doktrína, pouze souhrn často kontradiktorických rozhodnutí. 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Proč jste si vybral za terč zrovna Feriho?

Já ho nehájím, dostal, co si zasloužil, ale ukažte mi stranu, která ve svých řadách neměla někoho, kdo byl čelil trestnímu stíhání nebo nebyl odsouzen? Je to přeci i případ ANO, kde dokonce v čele stál trestně stíhaný člověk a nikomu to nevadilo. Navážet se pak do jiných mi přijde z vaší strany dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

15:49 Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

„Americký lid vyjádřil silnou touhu po změně a obdaroval Trumpa silný mandátem, který tak bude mít d…