To je historicky slavná hláška z filmu Knoflíková válka, v němž klučina po výprasku spontánně provedl „kaming-aut“ své naivity, odvahy i první zkušenosti do životních válek toho typu. A tuhle knoflíkovou válku tak trochu (a čím dál víc) připomíná ta vlajková válka těch fialových praporčíků, kavárníků i pravdoláskařů toho druhu & spol. ne/ziskových gerojů toho druhu a toho typu. Vesměs evidentně nemají ponětí, že už přes dva tisíce let právo a právní řád (včetně nutné spravedlnosti coby „podmínky, bez níž nelze“) i tady v ČR stojí na principu dobrých mravů de facto i de iure.

A vesměs ti dotčení „experti“ práva i demokracie a krasoduši morálky a společenských vztahů tady zjevně a prokazatelně notoricky všem ergo „urbi et orbi“ exhibičně (či spíš nezřídka exhibicionisticky) „vystavují na odiv“ faktum, že úroveň jejich právního vědomí je ve stavu právního bezvědomí. (Což logicky platí rovněž pro ten historicko-právní základ = princip bono mores de facto et de iure). A „všimněte si, jak jsem tolerantní“.

Takže jen stručně k tomu, jak to tady v ČR je podle práva = co tu platí a musí se tu dodržovat: