Vážené shromáždění,
k podpoře pana profesora mě vede mnoho závažných argumentů. Zmíním se podrobněji alespoň o dvou z nich.
Především jde o naši budoucnost, která bude podstatným způsobem ovlivněna tím, kam, do kterého nadnárodního uskupení, bude naše země náležet. Od samých začátků českého státu, od prvních Přemyslovců, náležel náš stát vždy k uskupení střední a západní Evropy, ke Svaté říši římské a jejím následným institucím. Mezi ně se dá počítat i dnešní Evropská unie. Tuto víc jak tisíciletou historii přerušila, pokud vím, mocenská orientace na východ pouze v minulém století, v době sovětské komunistické totality, která však byla pro naši zem po všech stránkách velmi devastující. Je jasné, že během dějin při orientaci na střední a západní Evropu nebylo vždy vše ideální, tak jako to není ani dnes v Evropské unii. Ovšem dnes máme možnost se víc aktivně zapojit a pozitivně vývoj Evropské unie ovlivňovat. K tomu může podstatnou měrou přispět prezident republiky s velkou mezinárodní autoritou, jak jsme ji naposled viděli u prezidenta Václava Havla. Prezident Klaus vytvářel svým euroskepticizmem opozici vůči EU vně i uvnitř naší země a tím ji velmi škodil. Současný prezident takovou autoritu rovněž nemá, spíš v EU vzbuzuje pochybnosti a rozpaky svými kroky v orientaci na východ a to vrhá špatné světlo na celou naši zem. Pan profesor Drahoš poskytuje oprávněnou naději, že půjde ve šlépějích prezidenta Havla a toto napraví.
Je úkolem a vážnou odpovědností politika, majícího velký vliv na veřejnost, – a tím je v prvé řadě prezident republiky – aby dával celé společnosti svým jednáním a chováním dobrý příklad, a tak táhl společnost vzhůru; aby ji vychovával po stránce mravní a ukazoval jí vysoké ideály, za kterými má jít. Vzdělanost a vysoká mravní úroveň obyvatelstva jsou totiž tím největším bohatstvím, jaké daná země má. Tak se choval a o to usiloval především prezident Masaryk. Současný pan prezident bohužel svým populistickým chováním se chce zalíbit spíše nižším vrstvám naší společnosti, doposud morálně narušené komunistickým obdobím a výchovou, a snaží se k nim snížit, místo aby je táhl vzhůru. Navíc jeho osobní negativní vlastnosti, jako jsou nadměrná ješitnost, ctižádostivost a pýcha, které vedou k nedostatku sebekritičnosti, neschopnosti přiznat omyl a omluvit se, jednat pravdivě a poctivě bez podrazů a úskoků, mají devastující vliv na naši společnost, zvláště na širokou veřejnost, která ho vnímá nekriticky jako “svého člověka” a proto ho také volí.
Pan profesor Drahoš je zárukou, že svojí čestností a noblesou tento morálně velmi devastující vliv na naši společnost odstraní a bude naopak její morální a intelektuální úroveň pozvedat.
Z těchto závažných argumentů je jasné, že je třeba jít k volbám a volit pana profesora Jiřího Drahoše.
František Radkovský
Psali jsme:
autor: PV
