V pátek prošly parlamentem další důležité reformní zákony. Zákony, které také dávají do pořádku důsledky čtyř let vlády socialistů v níž byl bučovický podvodníček ministrem financí.

Socialisté společně s ideově spřízněnými zločinci z KSČ(m) využili diskuze k další z nekonečné řady nechutných exhibicí. Některé duševní průjmy socialistů byly mimořádně pikantní.

Soudružka Emmerová se pozastavovala nad faktem, že koalice přijímá zákony na základě širší výrazné koaliční shody, což ona považuje za nedemokratické. Velmi rychle zapomněla jak před rokem 2006 válcovala rudá koalice Paroubkových socialistů a Filipových komunistů, nejen sněmovnu, ale i koaliční partnery.

Sám „velký" předseda potom hovořil o pojmech jako „povinná solidarita". To je co ? To je nějaký socialistický newspeak ? Nebo něco jako „diktatura proletariátu" ? Úsměvná byla i plamenná řeč, odsuzující privatizaci penzijního systému. Jako sláma z jeho bot z ní koukala nelibost z toho, že už nikdy v budoucnu nebudou socialisté moci v těchto fondech svými špinavými prackami šmátrat.