Halík: „Já si myslím, že právě proto, když má člověk silnou víru, tak nepotřebuje si ji upevňovat tím, že bude snižovat a pomlouvat náboženství těch druhých. To dělají právě ti, kteří jsou si vnitřně nejistí a nechtějí si to přizpůsobit. Lidé nejvíce militantní v náboženství, ale i v ateizmu, jsou často lidé, kteří trpí velkými vnitřními pochybnostmi a kteří nedovedou tyhlety pochybnosti unést a zpracovat, a tak si je promítají na ty druhé a tam se dovedou… s tím, myslím, vyrovnat. Takže je třeba silné víry, ale zároveň je třeba mít hlubokou vnitřní pokoru.“

Odpověď: Halík má ducha antikrista, a proto i nejryzejší křesťanské ctnosti, jako je víra a pokora, používá k likvidaci křesťanství. Vyžaduje, abychom byli takzvaně tak pokorní a měli prý tak silnou víru, že nebudeme snižovat druhá náboženství! To ve skutečnosti znamená, že máme být tak pyšní a tak bez víry, že budeme degradovat našeho Spasitele a Jeho spasitelnou smrt na kříži na rovinu pohanských rituálů přinášených démonům! Tím samým křesťanství přestává být křesťanstvím!

Halíkova pokora je démonskou pýchou! Nesklání se před základními pravdami křesťanské víry, nerealizuje pravdivé pokání, bez něhož nikdo spasen nebude, ale zpochybňuje podmínky pro spásu duše a konkrétní kroky následování Krista. Používá křesťanskou terminologii, sugestivně mluví o pokoře, o víře, ale ani jedno ani druhé nemá a proti obojímu bojuje a zesměšňuje je.

Halík obviňuje pokojné křesťany, že jsou militantní, jenom proto, že se nechtějí nechat zlikvidovat vlnou islamistů, kteří v současné době páchají teroristické útoky a řežou křesťanům krky. Skutečně militantní náboženské fanatiky nazývá mírným a pokojným islámem. Halík všechno staví na hlavu. Halíkovy teorie o pochybnostech ve víře, které se pak projevují tzv. militarismem, jsou zesměšňováním a zastrašováním křesťanů, aby panáčkovali, jak on jim bude diktovat, a nekriticky přijímali islamizaci i všechny jeho hereze a nesmysly, které jsou proti víře, svědomí a rozumu.

Halík: „Čím je člověk starší, zralejší, tak mu odpadávají ty infantilní, naivní představy Boha a Bůh se často ztrácí v takové hlubině tajemství. Ale zároveň člověk má určitou zkušenost s Bohem a poznání víry.“