Tahle jednoduchá zákonitost platí pro řadu oblastí. Máme na to ostatně osvědčená pořekadla, podle kterých na jedné straně všeho moc škodí, a na druhé straně, kde nic není, ani čert nebere.
Žijeme v informačním věku, což znamená, že všude kolem plují informace. Občas nám oddaně pomáhají, často nás příjemně baví, ale někdy na nás bez milosti útočí a snaží se nás převálcovat. Navíc mají v poslední době specialitu: výrazně se zlepšily ve schopnosti vydávat se za něco úplně jiného, než jsou. Asi jako strašidla a přeludy, jež ve skutečnosti neexistují, ale přivodí vám infarktový stav, který na rozdíl od nich reálně existuje.
Jisté dokonalosti bylo dosaženo v propagandistickém týlovém zabezpečení dnešních válek. Proti nepříteli se pálí všemi prostředky, včetně všelijak mutovaných zpráv. Internet nemá schopnost odlišit pravdu a lež, takže po něm teče cokoliv kamkoliv. A některá média na onu schopnost rezignují. Hezky to ukazuje ukrajinský konflikt, ve kterém se využívají například fotky, pocházející z úplně jiných válek na úplně jiných koncích světa. Není to nic nového, teroristé to činí běžně. Překvapením je spíš míra a propracovanost tohoto vojenského umění.
V časech komunismu nebyla k mání pravda, podobně jako mandarinky nebo banány. Žili jsme v informační poušti, na které se člověk lehko ztratí. Když přijeli občas lidé ze Západu a ptali se, co potřebujeme, jestli třeba peníze nebo ty mandarinky a banány, odpovídal jsem, že potřebujeme informace. Ať přivezou zakázané knihy nebo zajímavé lidi, někoho, kdo má co říct.
Dneska se mi zdá, že žijeme pro změnu v jakési informační džungli. Mandarinky a banány jsou všude, a s nimi přetlak informací. A, světe div se, efekt je podobný. Zase v tom člověk ztrácí orientaci. Na poušti, stejně jako v džungli, prostě lehko zabloudíte.
Takže, ať už vede cesta pouští nebo pralesem, není od věci mít na ní důvěryhodné průvodce. Osvědčená média, spolehlivé myšlenky a lidi, kterým věříte. A taky morální kompas, který za všech okolností ukáže, kde je sever. I kdyby dokonale vyrobené a digitálně smontované cedulky směřovaly stokrát na opačnou stranu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz