Tato smlouva byla uzavřena den poté, co byl do úřadu afghánského prezidenta slavnostně uveden Ašraf Ghaní a poté, co byla po několikaměsíčním vyjednávání ustanovena vláda národní jednoty. Ghaní získal vysokoškolské vzdělání na Západě, pracoval dříve ve Světové bance a je řadou svých spoluobčanů respektován.
Jeho předchůdce, americkou okupační správou dlouho podporovaný Hamíd Karzáí, dohodu s Bílým domem v tomto znění podepsat odmítl, neboť klíčovou součástí dohody je také fakt, že američtí vojenští poradci a vojáci budou v zemi trénovat 350 000 členů afghánských bezpečnostních složek. Karzáí, byť původně proamerický „satrapa“, se uzavření smlouvy s Bílým domem dlouho bránil; taková dohoda totiž jeho zemi nezaručovala naprostou suverenitu.
Přestože se před několika lety americký viceprezident Joe Biden bil v prsa a dušoval, že i kdyby nastalo peklo nebo povodeň, Američany vedená okupační vojska se do konce roku 2014 stáhnou, nestalo se tak a nová dohoda nevylučuje možnost, že by v Afghánistánu mohla zůstat takříkajíc na „věčné časy“.
Dohoda mezi Washingtonem a Kábulem není úspěšnou známkou pro žádnou z těchto dvou zemí, naopak ukazuje, že 13 let americké okupace Afghánistánu nevedlo ke stabilizaci bezpečnostní situace, ba spíš naopak. Taliban není na hlavu poražen, jeho útoky neustávají, nicméně též okupační vojska se dopustila řady zločinů, podobně jako jimi protěžovaní válečníci v Karzáího vládě a silovém aparátu, které se nedají smáznout jedním tahem pera.
Díky nově uzavřené smlouvě budou mít vojska NATO vedená Pentagonem přístup k devíti hlavním vojenským základnám v Afghánistánu, odkud budou moct vést pozemní operace, ale i bezpilotní kampaň proti Pákistánu. I další vojenská zařízení rozesetá po Afghánistánu budou americkým vojákům k dispozici, a ti zde budou mít neomezený pohyb. Není tedy divu, že Washington uzavření jednoznačně výhodné smlouvy s Kábulem mohutně oslavuje.
Je pravda, že bezpečnostní situace v zemi není nikterak valná, čímž Američané získávají důvody k tomu, aby Afghánistán neopustili úplně. Den po podepsání bilaterální smlouvy zaútočili dva atentátníci na vojenské autobusy v Kábulu a při incidentu přišlo o život sedm osob.
I když Karzáího vláda byla skrznaskrz prolezlá korupcí a figurovali v ní notoričtí zločinci, ani nový kabinet není zrovna bez poskvrny. Nový afghánský viceprezident Abdul Rašíd Dóstum, který měl výtečné vztahy se CIA, byl obviněn, že je jedním ze strůjců masakru 2000 zajatých tálibů v roce 2001.
Ti byli narváni do kamionů takzvaného konvoje smrti, kde byli drženi více než týden bez vody a potravin. Někteří z nich se udusili, další byli zastřeleni a pohřbeni v masových hrobech. Přes četné podněty ze strany lidskoprávních organizací nebyl dosud tento zločin vyšetřen.
Lidskoprávní agenda je v Afghánistánu na pořadu dne i nyní. Organizace Human Rights Watch na novopečeného prezidenta Ghaního apelovala, aby jeho vláda ukončila „rozšířenou beztrestnost v řadách bezpečnostního aparátu zodpovědného za vážné porušování lidských práv v Afghánistánu“.
Je patrné, že 13 let zbytečné a násilné okupace mluví v neprospěch západního „dobrodružství“ v této válkami sužované zemi. Přestože bylo dosaženo dílčích úspěchů, třeba v oblasti ženských práv, Afghánistán i kvůli působení okupačních armád nadále zůstává jednou z nejnebezpečnějších zemí světa.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
