V obdobné pozici jsme dnes i my, vlastně možná skoro celý okolní svět. Po malých kouscích ztrácíme svoji suverenitu. Pravdou je, že v nám známých dějinách národa jsme si jí nikdy příliš neužili. Po roce 1989 jsme však podlehli představě, že nově nabytou suverenitu uhájíme a budeme si konečně vládnout sami. Dnes přesně nevím, kdo nám vlastně vládne. Formálně sice vláda odvozená od výsledku voleb. Ve skutečnosti, těžko říci.

Likvidace samostatně myslících.

Před časem byl nastolen trend spočívající v likvidaci výrazných osobností v politice a jejich nahrazováním povolnými osobami. Když toto potká jednoho, jde o běžný proces, když to potká dva až tři, tak může jít o náhodu, když se to týká téměř všech, tak je namístě zvážit reálnost konspiračních teorií.

Rozvrátit a ohnout.

Z dlouhodobého pohledu vypadá zahraniční politika USA následovně. Problematické, či nepřátelské státy vnitřně rozvrátit a uvrhnout do chaosu a nestability. Určité skupiny vydělají jak na procesu rozvracení, tak na následném chaosu a bojůvkách. Ve spřátelených státech pak jde o proces eliminace samostatně uvažujících a autonomních osobností v klíčových pozicích a jejich nahrazení šedými myšmi, které se vždy přizpůsobí zadání imperátorů.

Protektor má své lidi.

Tato strategie se ani nezastírá. Oficiální reprezentant mocnosti se schází s nejmocnějšími jednotlivci z represivního aparátu, tedy s vrcholnými státními zástupci a policisty, aby následně mentoroval naši vládu, že neskáče, jak tyto složky chtějí. Konečně se dnes už všeobecně mluví o tom, že třeba paní Bradáčová prošla školením v USA s řadou dalších prokurátorů a policistů a je otázkou, čí je dnes státní zástupkyní. Začíná to vypadat, že jde o složky loajální k jinému státu než k naší republice.