Vaše Excelence, vážený pane velvyslanče Arménské republiky,

přijměte srdečný pozdrav a ujištění, že společně s Vámi a Vaším milovaným křesťanským arménským národem prožívám bolest nad nastalou situací v Náhorním Karabachu. Jako na začátku 20. století prožívá Váš arménský lid opět moře utrpení a opuštěn. Mezinárodní společenství se chová k jeho osudu netečně, aniž by si uvědomovalo, co tento krok především ze strany Turecka znamená.

Zhanobení nejstarších chrámů křesťanstva na dobytém území Náhorního Karabachu je projevem nejhrubšího pošlapání náboženských svobod a výsměchem současnému světu, který se chlubí zájmem o lidská práva a svobody. Je na místě se obávat, že osud těchto míst bude následovat i osud chrámu Hagia Sophia v Istanbulu. Mlčení k těmto skutečnostem obviňuje nás ostatní křesťany z nedostatku skutečné solidarity a klade alarmující otázku o existenci západní, tj. křesťanské civilizace.