Vážení přátelé, drazí bratři a sestry,

dovolte mi pár slov v této době, kdy téměř dva týdny slyšíme o rozmáhající se nákaze COVID-19 a dostáváme nové a nové informace spolu s omezujícími příkazy a zákazy. Naše společnost je nejednotná a často i zmatená. Odvážím se k vám hovořit jako pražský arcibiskup a primas český, tak jak jsou titulováni nástupci sv. Vojtěcha, ale také jako váš spoluobčan.

Můj úřad je zaplavován dotazy, připomínkami, kritikou, i podnětnými návrhy, ne vždy uskutečnitelnými. Píši tato slova v duchu nástupců sv. Vojtěcha, kard. Josefa Berana a kard. Františka Tomáška, s připomínkou slov papeže Františka, která pronesl na konci minulého týdne:

Rád bych na začátek připomněl úvodní slova konstituce II. vat. koncilu: “Radost a naděje”, která říkají, že radosti, bolesti a starosti lidí, našich spoluobčanů, jsou i našimi - tj. nás katolických křesťanů a dovolím si říci i ostatních křesťanů a v duchu humanity i všech spoluobčanů.