Koncem června v souvislosti se svátkem sv. Petra a Pavla se konala v našich katedrálách a významných řeholních kostelích kněžská svěcení. Tak tomu bylo také letos, kdy cca dvě desítky mladých mužů přijaly kněžské svěcení.
Tito kandidáti kněžského svěcení jsou především studenty dvou teologických fakult. A to Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci. Mohou být však i studenty zahraničních fakult, a to v Římě, případně také jde o absolventy teologických studií ve Francii, Polsku, Německu a jinde.
Ke kněžství se připravují v tzv. kněžských seminářích a řeholních domech, celkově se tak připravuje ke kněžství přibližně 150 mužů v České republice a z České republiky. Jako studenti patří k akademické obci Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého či Českobudějovické univerzity.
Na třech římskokatolických teologických fakultách studuje cca 2500 studentů a studentek. Vedle čistě teologického oboru, který studují především budoucí kněží, jáhni, pastorační asistenti a asistentky, jsou zde další obory jako křesťanská výchova, dějiny křesťanského umění, aplikovaná etika a podobně.
Tímto způsobem se rozšiřuje počet vysokoškolsky teologicky vzdělaných žen a mužů v naší společnosti. Nesmíme také zapomenout na Evangelickou teologickou a Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v rámci ekumény. Jde o důležitý prvek vytvářející budoucí spolupráci v oblasti teologie a dalších příbuzných oborů.
Kdo je budoucí kněz a potřebuje ho vůbec naše společnost dnes? Nebo říkáme, že jde o „faláře“, „flanďáka“, či muže řečeno eufemisticky s „černým pozadím“? Ano, byly to hodiny a noci, které vyseděli kněží při vydávání potvrzení o křtu. Často byla v době druhé světové války fingovaná. I tímto způsobem byli zachráněni někteří naši spoluobčané židovského původu. Jiní přečkali v seminářích ukryti pod černou sutanou jako například Jiří Pelikán.
Být knězem znamená patřit do společenství postav, jako byl první kronikář Kosmas, vynálezce bleskosvodu premonstrát Prokop Diviš, zakladatel genetiky augustiniánský opat Řehoř Mendel, Pavel Křížkovský, učitel Leoše Janáčka, Václav Beneš Třebízský, básník Jakub Deml, Jindřich Šimon Baar či lidický farář Josef Štemberka, komunisty umučený Josef Toufar, Jan Bula…
Myslím, že ta litanie stačí. Úmyslně jsem vynechal světce. Rozhlédněte se každý sám kolem sebe a vzpomeňte na kněžské postavy, které se dotkly vašeho života. Nezapomeňte na ně a přijměte i jejich letošní nástupce.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál Glosa Dominika Duky
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
