Kritická situace tuzemského lázeňství – žádost o přijetí mimořádných záchranných opatření

Vážený pane ministře,

tuzemské lázně jsou prvním zásadně zasaženým oborem zdravotnictví současné koronavirové krize. Jsou jediným zdravotnickým oborem, který byl vládními usneseními postupně celý uzavřen (aktuálně je v provozu již ani ne 20 % kapacit a zákaz nástupů je úplně vyprázdní do jednoto týdne) Ač je označován za rodinné stříbro, klíčového zaměstnavatele v pohraničních regionech a tvůrce atmosféry lázeňských měst, tak po staletích jeho existence nyní skutečně hrozí lázeňství zánik.

Nemluvíme o škodách ani dopadech krizových opatření. Viníkem je pandemie, kterou musíme zvládnout společně

Jsme připraveni se na odstraňování ekonomických následků epidemie podílet investováním předchozích zisků, ale naše rezervy nejsou nevyčerpatelné. V lázeňství totiž nejde o pokles poptávky nebo vedlejší efekty krize jako jsou karantény nebo OČR zaměstnanců. Jde o úplnou ztrátu příjmů, bez kterých rezervy mizí ze dne na den. Lázně jsou přitom zásadními regionálními zaměstnavateli, zaměstnávajícími v pohraničí tisíce zaměstnanců. K udržení zaměstnanosti jim proto nestačí „jen“ utáhnout opasek jako ambulancím o dvou zdravotnících. Bez účinné a rychlé pomoci státu, respektive zdravotních pojišťoven, nevydrží jejich rezervy ani přes razantní úsporný režim na více než měsíc a půl.  Pomoc bude ale potřeba i v době očekávaného a velmi pomalého rozjezdu oboru v prostředí přetrvávajících epidemiologických opatření, strachu, uzavřených hranic a vyvolané hluboké recese.

Dosavadní deklarovanou podporu státu oceňujeme, je ale pomalá, bude ji navíc brzdit zahlcenost úřadů i byrokracie a v současné podobě nezachrání dostatek pracovních míst.  Zvláště těch ve zdravotnictví, které se řadí do vyššího příjmového mediánu a nastavené limity kompenzace mezd ponechávají jejich větší část na zaměstnavateli. Jeho schopnost vyplácet zaměstnance sráží vedle výpadku příjmů povinnost hradit odvody i zdržení mezi výplatou mezd a přijetím kompenzací nebo požadavku na bezdlužnost, která jej nutí upřednostnit jiné platby a odvody.