Jako stavař se myslím dobře orientuji v tomto oboru. Tedy přestože budete mít pravdu v tvrzení, že tehdy byl stavař každý - protože téměř každý něco postavil, garáž, domek, chatu, byt či opravil chalupu. 

Velké stavby socialismu většinou řídili ti, kteří stavařině rozuměli, pro mnohé byla také koníčkem.

A výhoda této práce ?  Nemuseli se tu mnoho starat o stranickou politiku, ono pracovat s lidmi a šlapat bláto se “soudruhům inteligentům“ mnoho nechtělo. Za dobu mé praxe jsem měl na stavbách asi 12 praktikantů z VŠ, ale jen dva z nich se hodili k řízení stavby a kupodivu se tím živí dodnes. Ti další pak seděli v kancelářích na podniku.a tady už byla “angažovanost“ nutná, tady už byl o místa boj, proto mnozí vlezli do partaje, neb se za ní lépe schovala jejich neschopnost. Těžko se potom vyhazovali. Protože jim chyběly zkušenosti, jejich mnohdy nesmyslné nápady se korigovaly na stavbách. Třeba úplnou změnu založení potrubního mostu přes Labe v Pardubicích jsem dohodl s partnery a nakreslil na jednom výkresu.