V roce 1848 utrpěl studentský stav těžkou porážku. O třicet let později ji spisovatel Jirásek alespoň připomněl - zjevně ambivalentně. Ve známém díle Filosofská historie studenti na gymnáziu v Litomyšli si prosadí zakázaný majáles. Rok nato jsou dva z nich, Vavřena a Frýbort, delegováni do Prahy na pomoc povstání. Student Špína už tam je, ale z kláštera, kam mezitím studium opustil kvůli nešťastné lásce, zatímco dalšímu studentu Zelenkovi celé gymnázium i Praha může být ukradená. Vojáci generála Windischgrätze povstání potlačí, Špína na barikádách zahyne, ostatní se vrátí, aby dokončili studium. Vavřena si pak vezme Lenku, Frýbort Márinku a život se vrací do kolejí monarchie.
Foto:
Vít Hassan
Popisek: Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion.
reklama
V roce 1968 se již tento stereotyp neopakoval. V souvislosti s Fridays for future se k studentskému hnutí z tohoto roku vrátil úvodník Heinricha Wefinga v německém týdeníku Die Zeit: „Na celosvětové protesty proti válce ve Vietnamu následoval po pár letech skutečně konec války v jihovýchodní Asii ( a diktatura ve Vietnamu a Kambodži). Na Jaro národů 1968 v Berkeley, Paříži nebo Praze následovalo hluboká liberalizace Západu – a s dvacetiletým zpožděním zhroucení komunismu na Východě“.
Pane premiére, jaký je podle vás skutečný důvod proč chce USA Grónsko? Myslíte, že se o Grónsko bojí, že by na něj Rusko zaútočilo raketami, o kterých jste mluvil? Nebo se snad bojí Ruska? Pochybuji
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
