Týden jsem odpočíval od zpráv v televizi, rozhlase a v nezávisle závislém tisku. Řeknu vám upřímně, mělo to blahodárný vliv na nervy. Ale zpět. Akce!

Podivné společenství samozvaných majitelů pravd, které bývá označováno pracovním názvem Kavárna se nechalo těsně před volbou hlavy státu slyšet, že pokud zvítězí Zeman, tak oni odchází z České republiky. Slib nebo výhružka. To záleží na úhlu pohledu.  Pokud nás Kavárna tak nezodpovědně opustí v těžkých časech, věřím, že jediné oko nezůstane suché. Ale co se dá dělat. Život půjde dál.

Moje oblíbené album od Paula Mc Cartneyho se nazývá Band on the Run (Kapela na útěku). Možná by nebylo od věci složit… ale nechme toho.

Pohled na redaktory České televize, kteří se těsně po volbě prezidenta rvali jako nájezdníci do soukromých prostor prezidentova štábu, byl jen pro otrlé. Když se ani po opakovaném upozornění ochranky nemínili redaktoři ČT trochu zcivilizovat, musela  přijít hrubá záplata ve formě hodně umírněného direktu. (Člověk z ochranky byl na první pohled zkušený boxer, který svůj úder ztlumil do intenzity dětského pohlavku.)  Poté zmíněné redaktory zachvátil jakýsi amok a pustili se do  pronásledování osob ze společné fotografie s vítězem voleb. Pobíhali za nimi jako opice v balírně.  Jakoby se ze samé prohry svého kandidáta pomátli. Velmi trapný zážitek pro diváka. Možná by některým redaktorům ČT prospěly nějaké ty psychotesty.

Představme si na chvíli, že by vše proběhlo naopak. Zvítězil by Drahoš, v jeho štábu by zkolaboval člověk a nějaké to internetové médium, nakloněné Zemanovi, by provádělo totéž, co Česká televize. Včetně redaktorského naběhnutí na pěst. Jsem si jist, že výklad události by byl všeobecně nesen v úplně jiném duchu. Ochranka by byla vynášena do nebe (správně zatočila s hyenami, které se zastávají Zemana a neváhají natáčet člověka ve svízelné situaci) a naši hypotetičtí redaktoři by byli též vynášeni, ale opačným směrem.