Veřejný prostor je zaplaven komentáři k jednání o válce na Ukrajině. Slyšíme a čteme, kdo prý sleduje jakou strategii, kdo má jaký plán, jaké jsou čí tajné cíle, co se komu povedlo nebo nepovedlo.
Nebudu se k tomu připojovat. Sociologie ani psychologie a dokonce ani teorie her nedávají vodítko, jak predikovat výsledky jednání, kde se setkává tolik hráčů a tolik zájmů. Jeden chce zabezpečit západní hranici svého státu, pro druhého je prioritou nezaplést se do války, třetí potřebuje dlouhou válku jako záminku proti domácí opozici, čtvrtý chce něco ukrást…některé spory zájmů lze vyřešit kompromisem, jiné nikoliv. Navíc stejný hráč může mít několik různých zájmů a je dokonce možné, že si svých vlastních zájmů není plně vědom. V tak obrovské složitosti je velmi obtížné předpovídat cokoliv jiného než pravděpodobnost základních scénářů dalšího vývoje.
Vypíchnu tedy z celého toho dění jedinou zajímavou věc. Proč šéfové evropských válečnických států (přesněji: parodií na válečnické státy) neposlali nějakého supervyjednavače se skvělou strategií, ale proč jich musel být plný autobus.
Nabízí se v zásadě dvě možnosti (s řadou podvariant):
a) Nemají žádné jasné cíle ani žádnou strategii. Nejsou schopni si srovnat priority a nejsou schopni určit, co je pro jejich státy výhodné. Nedokážou tedy připravit zadání pro vyjednávače. Jediné, co zvládnou, je davový povyk, který obsahuje spoustu emocí a nic konkrétního. Každý z evropských vůdců by si vedle celkem racionálně působících šéfů Ameriky a Ruska připadal jako idiot. Tak to musí jít kolektivně. Místo nabídek a argumentů davový jekot.
b) Musí se navzájem hlídat. Proto nemohou nikoho poslat samotného. Proto musela Meloniová přerušit dovolenou, protože by se ti ostatní mohli domluvit bez ní.
V Pyšné princezně a dalších komediích chodí rádcové po třech, protože je to legrační. Tehdejší scénáristy nenapadlo, že by jich mohlo být osm a překřikovat se. To by byla ještě větší legrace. Realita překonává humoristické představy.
Mimochodem, jestli ti lidé nedokážou dohodnout společnou strategii a zastoupení pro jednu schůzky, jak by vypadalo jejich společné vedení války? Nebyla by to náhodou druhá nejhorší možnost, hned po velení maršálky van Leynové?
(zdroj: petrhampl.com)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV