Takže, dne 14. července jsem otevřel deník Právo a pohlédl i na stranu 21. Václav Pergl tu operoval v lokálním prostoru, a pokud mohu posoudit, udělal to znamenitě. Jeho příspěvek Alergie na roztoče trápí milióny lidí je užitečný v mnoha směrech. Řeklo by se v celé růžici 360 stupňů mediálního kompasu. Pro lepší pochopení vztahů mezi malými a velkým škůdci nezbývá, než ocitovat jisté pasáže.

Odhaduje se, že v Evropě má okolo 40 procent lidí alergii na roztoče, která se projevuje celoročně… A tak nejen pylová sezóna trápí alergiky… roztoče máme doma po celý rok. (také politiky)

MUDr. Iva Pončáková z Centra alergologie a klinické imunologie nemocnice Na Homolce v Praze k danému tématu říká: „Aniž by si to většina z nás připouštěla, mohou nám dost komplikovat život. Velká část populace je na ně alergická, což může vést až k astmatu, v horším případě k závažným komplikacím nebo i úmrtí.“

Dokonalá podoba a následky

Je až zarážející, jak moc se podobají roztoči a naši politici: ve společenském spektru účinnosti. Dochází tak k infikaci individuálního nebo státního organismu, u nás přesněji řečeno, relaxační matrace pro nadnárodní monopoly. Někdo, majdanovým politikům nepřející, by řekl, že také oni mají osm nožiček, aby se nás drželi jako velmi výživného a poddajného prostředí a ve finančním teple.

A tak se tato entita politiků nekontrolovatelně množí, exkrementuje, infikuje společenské prostředí, zase množí; a to i přes svůj kanibalismus. Dividendy proudící do zahraničí a na konta našich oligarchů se konají v ritech černé magie zpravodajských, bankovních, developerských advokátských, lobbystických uskupení.