Vejděme po špičkách do nedávného děje, který, jak se ukáže, byl těžko předvídatelný. Informační plakáty v prostorech univerzity hlásaly, že 15. listopadu přijede diskutovat jeden z nejlepších novinářů České republiky Erik Tabery.

Následně potom, že setkání s ním se bude konat v aule E-304 (v 9 hodin). Studenti se mohli později i dozvědět na svých emailech, že se setkání uskuteční v místnosti E 308. Takže z bláta do louže – prý že to neklouže. Nakonec se prosadila verze s aulou E-304. Případné čtenáře tímto vítám na skoro přímé reflexi diskursu s Erikem Tabery, editorem in chief z magazínu Respekt.

Popis scény a nasvícení, fialový boďák

Dramaturgie pořadu se zmocnil hned od počátku člověk v brýlích, sporé postavy, v brýlích, s ježkem na hlavě a rozmáchlých gest, jimiž transformoval nově příchozí skupiny do prostoru hlediště. Maně mi připomněl asi stejně nadané a stejně rozmáchlé náčelníky okresních spartakiád za starého režimu.

Dostavil se i první úspěch, kvantitativní; v zasedací nevětrané místnosti bylo odhadem, více jak dva sta přítomných. Stejně jako o jejich účastníky bylo postaráno i o jejich svršky, nebyly kam pověsit.

K tomu následně přistoupila nefalšovaná hrůza. Z řádového pořadatele se vyklubal dominantní moderátor pořadu, který byl, sám sebou, „odsouzen k úspěchu“ – a to za každou cenu. Třeba i likvidace diskursu, zde podle takzvaných pravidel formátu akce, tj. formátu zvoleného pořadateli.