Podle názorů některých je takovou osobností i politik, manažer a sportovec Lubomír Zaorálek. Alespoň podle toho, co říká ve dvoustránkovém rozhovoru pro Lidové noviny (22. června). Už nadpis je chytlavý: Zaorálek: Na Hrad nechci, nabízel jsem to Sobotkovi. Kromě toho Zaorálek manifestuje oddanost lidu. Třeba větou: „Přál bych si, aby mi lidé uvěřili, že jsem tu připravený zůstat s nimi. To je zatraceně těžké. Mají pocit, že se umíme postarat o sebe a je k tomu nepotřebujeme.“ N

ení vyloučeno, že lidé si vůbec nepřejí, aby nový národní hrdina a Sobotka zůstali s nimi. K čemu by to proboha bylo? Na předposlední otázku, která směřuje k dopadům ekonomické krize v roce 2008, pak volební lídr ČSSD konstatuje, že (…) tady v České republice se to tolik nevidí, protože dopady nebyly tak tvrdé, my to cítíme jen v nízkých mzdách či odlivu kapitálu…

To jsou „skutečně maličkosti“, alespoň pro tohoto sociálního demokrata z plata: Ostravy-Poruby. Kdo se dívá na statistiky OECD v přepočtu na české koruny, pak snadno zjistí, že platy nám rostou, ale cizinu nedoháníme.