Jen na okraj, jsem rád, že exkolegy z Ministerstva obrany zaujala minulý týden má prezentace na konferenci organizované Stálým operačním centrem, ale jelikož byla přednesena v zastoupení pplk. Foltýnem (bohužel video-prezentaci, kterou jsem natočil, se nepodařilo z technických důvodů spustit), určitě jsem nemohl odpovídat na zvídavé dotazy týkající se aktivní zálohy. Nicméně, kromě velkého textu, který vyjde v Reportérovi v polovině října se skvělými fotografiemi rotmistra Daniela Hlaváče, připravuji ještě několik článků. Chci začít jedním relativně aktuálním, a to je inaugurací prezidenta v Afghánistánu.

Tato inaugurace má důležitou symbolickou hodnotu. Poprvé po desítkách let dochází k mírovému předání moci na nejvyšší funkci. Inauguraci také umožnil široký kompromis, který se rodil ve velkých bolestech a za posměchu a kroucení hlavy mnohých lidí, aby se nakonec se zrodil (pragmaticky řečeno, přepočítáváním hlasů byl vytvořen pouze časový prostor pro to, aby se soupeři domluvili). Vytvoření nové funkce pro Abdulláha Abdulláha nezaručuje nikterak velkou stabilitu a kompromis bude funkční pouze do té doby, dokud budou nový prezident Ašraf Ghání a jeho „šéf exekutivy“ Abdulláh spolupracovat a rozumět si. A konečně oba bývalí prezidentští kandidáti jsou nakloněni úzké spolupráci se Spojenými státy (mimochodem Ghání má americkou manželku), respektive aliancí – dnes by mělo dojít k podpisu Bilaterální bezpečnostní dohody (BSA) se Spojenými státy, která je předstupněm k prodloužení, respektive zahájení nové operace NATO.

Včerejší obřad provázela velká bezpečnostní opatření. Například na základně KAIA v Kábulu byly dva dny zavřené všechny obchody, restaurace a kavárny z obav před možným útokem. Ve městě byl omezený pohyb. Nicméně i přes výhrůžky se inaugurace obešla bez větších bezpečnostních problémů, až na výbuch magnetické bomby na jenom z afghánských vojenských vozidel den před inaugurací. Jeden z důvodů je, že dochází ke sdílení moci, takže tábory obou prezidentských kandidátů jsou v klidu a zároveň je konec září a blíží se konec fighting season (bojové sezóny). Samotná inaugurace i přes drobné protokolární zmatky proběhla podle plánu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o jejím konání bylo učiněno týden před obřadem, ceremoniálu se zúčastnil ze zahraničních hlav států jen prezident Pákistánu a íránský vicepremiér. Zbytek světa byl povětšinou zastoupený velvyslanci.