Minulou sobotu jsme se zaměřili na odhalení zednářského pozadí slavné Dreyfusovy aféry a míry vlivu tajných společností na politiku někdejší „staré dobré Anglie“. Dnes si povšimneme dalších vražd na zednářskou objednávku, jež měly za cíl zabránit ukončení světové války, podnícené k překreslení mapy Evropy podle představ zednářských lóží.

Po vražedném útoku na tureckého ministra vnitra Talaata Beye, při procesu proti arménským spiklencům bylo zjištěno, že anglický zednář lord Kitchener vypsal na Beyeovu hlavu prémii 20 tisíc liber šterlinků. Na tom není zas až tolik překvapivého, vždyť již víme, že ideologie svobodného zednářství zabíjet své odpůrce umožňuje. Stačí, když je k tomu souhlas představených a příslušné „lóžové“ pověření.

Mrtvý hrabě, Kerenskij se raduje

Do této kategorie „nájemných“ vražd patří i případ hraběte Mirbacha. Tento německý vyslanec u bolševické Leninovy vlády byl zavražděn 6. července 1918 v Moskvě ruskými „kontrarevolucionáři“. Jejich hlavou byl svobodný zednář židovského původu Alexandr Kerenskij, bývalý advokát, po svržení cara nejmocnější muž Ruska.

Za vůdce atentátu bývá označován jistý Savinkov, člověk, který již dříve zavraždil bývalého ministra Plehweho. Savinkov byl za vlády Kerenského (pravým jménem Aaron Kürbis) náměstkem ministra války. Měl na předsedu vlády rozhodující vliv a získal jej pro tábor Dohody. Kerenskij se 8. července 1918 nechal slyšet, že „zavraždění německého vyslance von Mirbacha bylo šťastným počinem, z něhož mám upřímnou radost!“