Stávající limit 46 hodin za měsíc, na které mohou dát rodiče dítě do jeslí či školky, aniž by přišli o nárok na rodičovský příspěvek, je velmi omezující. Nejvíce poškozuje ženy – matky malých dětí, neboť v podstatě znemožňuje jejich návrat na trh práce, konstatuje Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, o. p. s. a místopředsedkyně České ženské lobby. 46 hodin měsíčně představuje zhruba čtvrtinový úvazek (navrhovaných 96 h. pak cca poloviční), na který se většině žen s průměrným či nižším příjmem vůbec nevyplatí pracovat, protože ostatní náklady spojené s návratem do práce se nemění – např. výdaje za dojíždění. Časový limit tak znevýhodňuje zejména ty rodiče, kteří nemohou péči zajistit buď pomocí prarodičů či placením soukromého hlídání, vysvětluje dále Skálová.
Rodičovský příspěvek je ze své podstaty dávkou určenou na péči o dítě a ekonomické zajištění rodiny v době, kdy je pro rodiče obtížné sladit výdělečnou činnost a péči o dítě z důvodu jeho nízkého věku. Limit 46 hodin tak jde proti logice dávky a představuje negativní ekonomický dopad na ženy – matky malých dětí, zejména pak poškozuje samoživitelky a ženy s nízkými příjmy, které musí pracovat, aby rodinu ekonomicky zajistily.
Zrušení časového a věkového limitu pro pobyt dětí v zařízeních péče považujeme za významný krok ke sladění pracovního a rodinného života rodičů malých dětí a také za krok, který bude mít pro tyto rodiče, zejména matky, příznivý ekonomický dopad. Pokud budou moci tyto ženy pracovat, nepřijdou o svou kvalifikaci a i veřejné rozpočty budou mít vyšší příjmy z jejich daňových a sociálních odvodů. Stát by tedy tuto oblast neměl regulovat a měl by nechat rozhodnutí plně na zodpovědnosti rodičů.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
