Fungování systému ještě ani nejde řádně vyhodnotit, a už jednání o výjimkách. Osobně se domnívám, že vytváření výjimek je cesta do pekel a dobrý úmysl zcela neguje.  Chudák babička, kvůli které to začalo. Dojemný příběh hodící se do rozbouřených emocí. Znám několik podobných příběhů. Rozvedený pár, jeden podniká a vykazuje několik let nulovou daň. Druhý vychovává děti a nevydělává tolik, aby jim to stačilo na důstojný život, musí žádat o různé dávky od státu, protože alimenty od podnikatele, jenž má nulový zisk jsou malé, přičemž mu nelze dokázat, kolik by měl skutečně na své děti platit.

Zde musí zafungovat stát a pan podnikatel se směje. Nedej Bůh, že ten, co pečuje o děti, přijde o práci a státe, plať. Kolik takových případů je a co to stojí daňové poplatníky peněz. Zvýšení alimentů je nemožné vzhledem k podnikatelovým nulovým ziskům. Soudy straní spíše podnikatelům, protože mají advokáty, a co protistrana, která si advokáta vzhledem k finanční situaci nemůže dovolit.

Finanční úřady by měly mít pravomoc v rozhodování, komu výjimku udělit a samozřejmě za to nést i odpovědnost. Ne plošně, ale individuálně rozhodovat, kdo může být ze systému EET vyřazen a na jak dlouho.