Jen v uplynulých pěti letech byla HSBC členem bankovních syndikátů, které zařídily půjčky ve výši 16,3 miliard amerických dolarů (a k tomu téměř 2 miliardy dolarů v dluhopisech) šesti společnostem, jejichž podnikání s palmovým olejem zničilo rozsáhlé plochy deštných lesů, mokřadů a přirozeného životního prostředí pro orangutany v Indonésii. (Společnosti, které profitují z půjček: Bumitama, Goodhope, IOI, Noble, POSCO Daewoo a Salim group / Indofood. Celkový objem půjček, do nichž byla zapojená banka HSBC od 1. ledna 2012: US$ 16,341,898,120. Celkový objem dluhopisů, do nichž byla zapojená banka HSBC od 1. ledna 2012: US$ 1,996,087,395)

Odlesňování a vysoušení mokřadů kvůli palmovému oleji a papíru je přímým viníkem rozsáhlých požárů. Studie amerických univerzit Harvard a Columbia odhaduje, že kvůli jedovatému smogu z požárů zemřelo od roku 2015 v jihovýchodní Asii předčasně přes 100 tisíc dospělých. (Cena za požáry byla také enormní. Světová banka odhadla, že požáry v roce 2015 stály Indonésii přes 16 miliard amerických dolarů, tedy dvojnásobek zisků z vývozu palmového oleje za rok 2014.)  

Vyšetřování Greenpeace spojuje firmu HSBC s palmoolejnými společnostmi, které jsou zodpovědné za:

• ničení pralesů včetně habitátů pro orangutany

• zabírání půdy místním lidem

• podnikání bez potřebných povolení

• zneužívání dělníky a využívající dětskou práci

• zakládání lesních požárů

• vysoušení a ničení mokřadů

Tyto aktivity porušují zákony a předpisy, kterými je průmysl v Indonésii regulován. Půjčování peněz těmto společnostem také porušuje závazky HSBC k podpoře udržitelnosti. Finanční podpora, kterou HSBC a další bankovní domy poskytují, jde přímo proti veřejnému mínění v celé Evropské unii a proti spotřebitelům, kteří požadují udržitelné pěstování palmového oleje.

“HSBC o sobě říká, že je respektovanou bankou s politikou udržitelnosti, která nepodporuje odlesňování. Ale když je čas podepsat smlouvu, jdou vznešené myšlenky stranou. Odlesňování způsobuje obrovské požáry, které ohrožují miliony lidí v jihovýchodní Asii a ničí naše globální klima. Tak proč HSBC pomáhá získat miliardy dolarů pro firmy, které přiživují plameny?” říká  Annisa Rahmawati, pralesní kampaňérka v Greenpeace Jihovýchodní Asie.

Společnosti v indonéském palmovém průmyslu schválně používají složité korporátní struktury, aby se vyhnuly dohledu. Ale analýzou finančních dat a účtů korporací doplněnou o terénní výzum se organizaci Greenpeace podařilo vystopovat původce odlesňování přes mateřské společnosti až k mezinárodním bankám.

“Kouř, který stoupá ze spálenišť ohrožuje mou rodinu rok co rok. Banky a globální společnosti, které tuto krizi zavinily, musí přijmout zodpovědnost za to, že znečišťují náš vzduch, říká Nilus Kasmi Seran, domorodý Dajak a dobrovolný hasič z Ketapangu v západní části Bornea.

V minulém roce Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) změnil zařazení orangutana bornejského z kategorie “ohrožený” do skupiny “kriticky ohrožený”. Jako hlavní důvod poklesu populace orangutanů uvedl destrukci a rozpad jejich přirozeného životního prostředí kvůli rozšiřování plantáží. 

Z analýzy čísel vydávaných indonéským ministerstvem životního prostředí vyplývá, že od roku 1990 bylo zničeno 31 milionů hektarů místních tropických deštných lesů, což zhruba odpovídá rozloze Německa. Indonésie už také překonala někdejší rekord Brazílie a stala se zemí s nejrychlejší mírou odlesňování.