Módní slovíčko startup definuje MPO po svém jako společnost s potenciálem rychlého růstu v rané fázi existence. Podle ministerstva má podpora startupů „zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky“ a „pozvednout podnikatelského ducha v České republice“. Tradičně se totiž předpokládalo, že startupy podnikají například v oblasti nanotechnologií či biotechnologií, takže investice do startupů mohou ze země udělat „druhý Izrael“ či „nové Sillicon Valley“. Českým startupem ovšem může být takřka cokoliv. V katalogu startupů tak nalezneme firmy, které „agregují data o levných letenkách“, poskytují „figuranty, kteří osamělého klienta doprovodí do společnosti“, či řeší „komplexní evidenci reklamací firem“. Mezi prvními deseti náhodně vybranými startupy z databáze se nevyskytuje ani jeden podnik, který by prováděl výzkum.

Navzdory tomu podepsal 24. ledna ministr Mládek s představiteli Evropského investičního fondu dohodu o zřízení fondu rizikového kapitálu. Samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu na tento fond vyhradilo 240 milionů korun, Evropský investiční fond pak 1 080 milionů korun a další zdroje mají vložit soukromí investoři. Během letošního roku tak bude zřízen Národní inovační fond, stoprocentně vlastněný Ministerstvem průmyslu a obchodu, a na startupy se zaměří také další „klíčová“ agentura – Czechinvest.

Ministerstvo průmyslu ve své Studii proveditelnosti Národního investičního fondu[1] alarmujícím tónem uvádí, že „trh rizikového kapitálu v České republice je zatím stále málo rozvinutý, patří jednoznačně k nejslabším v EU i celé Evropě, a nové inovativní podnikatelské subjekty mají významný problém s obstaráním externího financování.“Česká republika by prý „neměla zůstat pozadu“ (opět se tedy snažíme „dohnat a předehnat“), a proto byly do konce roku 2023 vytyčeny tři ambiciózní cíle:

1. Úspěšně vyčerpat 50 milionů eur prostředků z Operačního programu Podnikání a inovace.

2. Investovat do firem v České republice 82 milionů eur včetně soukromých zdrojů.