Po volbách ale SPD setrvání v koalici odmítla a prohlásila, že odchází do opozice. Nyní se tedy vrací k jednacímu stolu. Schválil to sjezd SPD v Berlíně. Některé vlivné zemské organizace sociálních demokratů ze západního Německa se ale staví proti tomu, aby strana do velké koalice s konzervativci kancléřky Angely Merkelové šla.
Jednání, která by měla začít po Novém roce, budou tedy značně komplikovaná, a to nevěští nic dobrého. Zvláště když vůdce sociálních demokratů Martin Schulz se zřejmě považuje za jediného majitele Evropské unie. Na sjezdu se dal už slyšet, že si Evropskou unii představuje jako federaci a komu by se to nelíbilo, může jít. Členské země by měly přijmout společnou ústavní smlouvu. Kdo bude proti, bude z unie odejit.
Angela Merkelová je sice mnohem zdrženlivější, ale vzhledem k tomu, že podobné názory jako Martin Schulz sdílí také francouzský prezident Emmanuel Macron, ocitne se v případě vstupu SPD do německé vlády na hodně tenkém ledě.
Schulzova slova připomněla někdejší výrok francouzského prezidenta Chiraca, který počátkem roku 2003 ostře odsoudil postoj tehdejších kandidátských zemí na členství v Unii, které podle Chiraca zaujaly proamerické postoje, čímž se zachovaly "lehkomyslně", "nevychovaně" a „propásly dobrou příležitost mlčet". Upozornil, že by to pro ně mohlo mít následky.
„Spojené státy evropské“ by měly podle Schulze spatřit světlo světa do roku 2025.
Tvrdou kritiku od Schulze schytaly také vlády dvou členů Visegradské skupiny Polska a Maďarska. „Podívejte se, co se děje v Polsku, kde jsou naše společné hodnoty systematicky podkopávány,“ poznamenal. I Maďarsko se podle něj stále více vzdaluje od evropského společenství.
Vzápětí přišla z Bruselu další sprcha, tentokrát i pro Českou republiku. Evropská komise poslala Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich přístupu k programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Trojice zemí podle komise neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi zemí na stanovisko komise byly neuspokojivé a státy nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet.
Čerstvě jmenovaný premiér Andrej Babiš chce s Evropskou komisí vyjednávat o stažení žaloby kvůli kvótám. „Rozhodnutí a hlavně načasovaní je velice nešťastné,“ prohlásil a doufá v to, že příští týden na summitu dostane prostor k vyjádření českého stanoviska.
Nebyl ale Andrej Babiš místopředsedou vlády v Sobotkově kabinetu? Celá záležitost se přece táhne už delší dobu, takže by měl být o ní podrobně informován. Tak proč teď dělá překvapeného?
Ivan Bednář
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
