Ivan Černý: Potlesk pro Antonína Kalinu

Jmenovaná publikace s širokým dokumentárním záběrem, zabývajícím se prostřednictvím osudů hrdiny Kaliny koncem třicátých let a následujícími válečnými pěti roky včetně holokaustu a hitlerovské koncentráčnické mašinerie, byla základním kamenem ke zviditelnění třebíčského rodáka, který měl v průvodních listinách gestapa poznámku - Návrat nežádoucí.

Stanislav Motl na rozdíl od dalších českých historiků, politologů a žurnalistů, zabývajících se obdobím druhé světové války a německým nacismem, splatil vzpomínanou knihou dluh muži, o kterém v České republice dosud oficiálně nikdo nevěděl, na rozdíl od mediálně známého Oskara Schindlera či Nicholase Wintona. A to i přes to, že se Kalina stal v Izraeli v roce 2012 in memoriam nositelem titulem Spravedlivý mezi národy – aniž by to naši novináři jakkoli zaznamenali.

V roce 2022 vydává Motl druhé, rozšířené vydání vzpomínané knihy (první vydání vyšlo v roce 2013), poté, co se mu dostalo do ruky Kalinovo vlastní rukou psané vzpomínání z roku 1946. Ještě před tím, v roce 2016, natočil v produkci České televize Ostrava 50 minutový dokument Děti Antonína Kaliny (režisér filmu Pavel Dražan). Německá verze tohoto filmu byla zlatým hřebem v říjnu tohoto roku na festivalu Achava 2023.

Stanislav Motl v areálů bývalého koncentračního tábora Buchenwald při natáčení dokumentu Děti Antonína Kaliny

Achava – Bratrství

Význam tohoto slova lze vysvětlit jako snahu pro rozšíření a prohloubení mezináboženského a mezikulturního dialogu. Což je i cílem jedinečného, několika - denního festivalu, který se pravidelně koná rok co rok od 2015 v německém Durynsku. Tato úžasná mezinárodní akce je určena především mladým lidem. Mimo nejrůznějších koncertu a setkání s mezinárodními hudebními hvězdami je hlavním obsahem téma holokaustu, včetně s přednášek přeživších pamětníků i historiků a dalších odborníků na dané téma. Také se pořádají komentované prohlídky po stopách židovské kultury v Durynsku i návštěvy nejstarší synagogy v Evropě, postavené v Erfurtu již v jedenáctém století. Bohatý program festivalu Achava zahrnuje setkání se studenty, jejich vzájemné dialogy na daná témata, workshopy a mnoho dalších akcí.

Letošní, již devátý ročník, se konal od 5. do 23. října

Akce se odehrávala ve čtyřech durynských městech – v Arfurtu, Eisenachu, Gotě a Výmaru. Festival se nesl ve znamení tragických události v Izraeli a též ve znamení českého hrdiny, jemuž v roce 1945 vděčila za svůj život téměř tisícovka převážně židovských dětí, vězněných v Buchenwaldu – Antonína Kaliny.

Kalina se narodil v roce 1902 v Třebíči. Před válkou byl odborovým předákem a městským radním za komunistickou stranu. Od podzimu 1939 byla až do dubna 1945 politickým vězněm nacistického koncentračního tábora Buchenwald, který přežil jen díky své perfektní znalosti němčiny, mládí, dobrému zdraví a velké porci štěstí. Zde, v atmosféře neustálého nebezpečí smrti, se mu podařilo neuvěřitelně riskantním způsobem zachránit podle závěru izraelských historiků na 900 dětí ve věku od tří do 18 let.

Účastníci jmenovaného festivalu měli mimořádnou možnost shlédnout šestnáctého října ve Výmaru promítání německé verze dokumentárního filmu scénáristy Stanislava Motla Děti Antonína Kaliny, filmu natočeného, jak jsme již shora poznamenali, v produkci České televize Ostrava.

Momentka z přednášky na festivalu Achava ve Výmaru

Velký úspěch snímku

Závěr promítání doprovodil dlouhý potlesk. Následné besedy s mladými lidmi se zúčastnil ředitel festivalu Martin Kranz, též překladatelka filmu Eugenie von Truzschler i scénárista filmu a autor knižní předlohy reportér a spisovatel Stanislav Motl. Přítomen měl být rovněž jeden z někdejších zachráněných dětí Naftali Duro F?rst, který však byl díky situaci v Izraeli s přítomnými spojen prostřednictvím Skype.

Mimořádné dojmy vyvolal film i druhý den. A to mezi žáky experimentální školy v Jeně. Studenti pozorně sledovali napínavý příběh neokázalé odvahy muže, který stál za záchrannou akcí, která v dějinách druhé světové války neměla, co do významu a rozsahu, obdoby.

Po ukončení promítání následovala bohatá diskuse se spoustou otázek. Mladí Němci, kteří se s příběhem Antonína Kaliny setkali poprvé, se netajili silným pohnutím. Mimo jiné je zajímalo, proč Antonín Kalina, který pro záchranu dětí každodenně riskoval život, na rozdíl od mnoha dnes medializovaných zachránců Židů, o svém hrdinství nikdy sám od sebe nehovořil. Dokonce ani mezi svými nejbližšími.

Stanislav Motl jim odpověděl:

„Patřil k lidem, na které se hodí citát: Pokud se rozhodneš někomu pomoci, třeba i za cenu toho, že ti půjde o existenci, o život, neočekávej žádnou odměnu, natož věčnost. Musí ti stačit pocit, že jsi udělal správnou věc. A že jsi to udělal proto, že jsi chtěl. Protože jsi nemohl jinak… Antonín Kalina totiž to, co v Buchenwaldu pro ty bezbranné děti udělal, nepovažoval za hrdinství, ale za splnění své povinnosti. Povinnosti člověka věřícího ve spravedlnost.“

Curriculum vitae

Stanislav Motl (nar. v Ústí nad Orlicí v roce 1952), přezdíván lovec informací vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Je reportér, rozhlasový a televizní dokumentarista, scénárista a spisovatel (do povědomí veřejnosti vešel například svým jedinečným dokumentárním pořadem Stopy, fakta, tajemství, vysílaným již od roku 2010), poutník několika světadíly, který vytrvale vyznává u nás už ojedinělou heuristicko-pátrací metodu, kdy minimálně spoléhá na sociální sítě, pátrá v domácích a především v zahraničních archivech, putuje místy spjatými s osudy lidí, o kterých píše či natáčí své dokumenty, hovoří s pamětníky, případně s jejich potomky.

Mezi více než dvaceti knihami, které napsal, dominují příběhy dávné či novodobé historie. Přestože je považován za autora publikací především s tématikou druhé světové války, mezi jeho velké náměty patří i literárně zpracované zážitky, prožité na mořích, horolezeckých či jiných sportovních expedicích. Též se věnuje širokému spektru záhad, například literárních.

Za svou tvorbu získal řadu ocenění. V České republice mu byla v roce 2003 udělena za dokumentární film Nacisté pod ochranou a za stejnojmennou knihu hlavní cena festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. V roce 2010 se stal za knihu Svědek z cely smrti nositelem hlavní ceny Egona Erwina Kische.

Za svůj rozhlasový cyklus Stopy, fakta, tajemství získal Motl v roce 2010 a 2011 Cenu Asociace mezinárodního vysílání v Londýně, která je považována za rozhlasového Oscara. Mezinárodní porota ocenila zejména jeho pátrací práci v českých, ale hlavně zahraničních archivech. V říjnu letošního roku byl odvysílán jubilejní pěti stý díl tohoto jedinečného pořadu!

Stanislav Motl je rovněž nositelem mezinárodní novinářské ceny Jeden svět za televizní reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami. K jeho důležitým aktivitám opatří i přednášky, které každoročně absolvuje doma i v zahraničí.

Z dosud vydaných knih jmenujme alespoň některé: Útěk z pekelného domu, Muži generála Pattona, A třináctý byl kat, Kam zmizel zlatý poklad republiky, Mraky nad Barrandovem, Prokletí Lídy Baarové, Peklo pod španělským nebem, Osudové lásky či Kudy kráčela smrt a Oprátka pro Krásnou Veru.