Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 2. část

19.08.2025 9:45 | Glosa

V době událostí kolem tzv. Pražského jara američtí vojáci pálili napalmem vietnamské děti – při masakru v Song My (My Lai ) zabili více než 500 civilistů, žen a dětí, vedli ve Vietnamu ozbrojený konflikt, ale o okupaci se nikde nehovoří a nikdo jim to stále nevyčítá.

Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 2. část
Foto: Ústav pro soudobé dějiny
Popisek: Intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu1968

Ve Francii byly pokusy o barevnou revoluci s cílem odstranit de Gaulla, který se stal pro nadnárodní řízení i pro USA nepohodlný.

Prezidenti Československa — A. Zápotocký, a od roku 1957 A. Novotný – šli v šlépějích Chruščova. Oni v podstatě rozvraceli zem. Novotný byl kopií Chruščova a svými nepromyšlenými reformami, které byly Chruščovem odsouhlasené, způsobil národnímu hospodářství vážné škody, což také přispělo k snížení životní úrovně lidí. Novotný prosadil vytvoření expertní skupiny s Otou Šikem v čele, která pracovala na konceptu reformy. Koncept byl schválen 15. září 1964 (dokument byl přijat necelých 14 dní po oficiální návštěvě Chruščova). Od 1.1.1966 byla některá konkrétní opatření realizována v omezeném měřítku a od r. 1967 v mnohem větším měřítku.

Svůj ekonomický koncept Šik charakterizoval jako třetí cestu ekonomické demokracie. Cestu, která byla alternativní kapitalismu a socialismu. Zavedení tržního hospodářství, otevření čs. ekonomiky zahraniční konkurenci, přeorientování čs. ekonomiky na těsnou spolupráci se Západem, zejména s Německem, samostatnost podniků na úkor snížení kontroly ze strany státu. Přičemž reformátoři garantovali lidem 92% mezd na úkor rozpočtu pro případ ztrátovosti jejich podniku. Vzniká situace, že příjmy zůstávají podnikům, ale o úbytky se stará stát. Podniky nemají potřebu zvyšovat kvalitu svých produktů, nemají potřebu tolik vyrábět, stačí zvýšit cenu jejich výrobků. Zvyšovaly se i mzdy. Kvůli poklesu produktivity práce a růstu mezd se ale objevuje deficit.

Už v r. 1967, v prvním roce reformy, měli lidé plno peněz, ale vznikla hrozba deficitu v obchodě s chlebem a masem. Čs. vedení se rozhodlo požádat o pomoc Moskvu s navýšením dodávek zrna a masa. Moskva pomohla.

A tak Československo vstoupilo do r. 1968 s ekonomikou, která nejprve prožila problémy s růstem a později s pochybnými reformami. Reformátoři svalovali vinu na čs. ekonomiku, která ještě nedospěla do reforem. To vše vedlo k tomu, že lidé ztráceli důvěru v socialismus a vzrůstaly antiruské nálady ve společnosti. Média tyto nálady podporovala.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Vít Rakušan byl položen dotaz

Myslíte, že další volby vyhrajete?

Aspoň mi to vyplývá z toho, co tvrdíte, že se připravujete na nápravu škod po této vládě. Zajímá mě, z čeho usuzujete, že to příště vyhrajete, když teď jste to nedokázali? Vyhodnotili jste si třeba to, proč tomu tak bylo? Na co jste přišli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Klima v amoku

15:49 Zbyněk Fiala: Klima v amoku

Alarmisté na zteči za naše peníze?