Evropská unie vyvinula v posledních dnech značné úsilí, aby dostala obě znesvářené strany k jednacímu stolu. Řekové ale oprávněně tvrdí, že není o čem jednat v situaci, kdy Turci ústy svých představitelů neustále opakují, že „není možné, aby řecké vody byly tak blízko u tureckého pobřeží“. Blíží se stoleté výročí smlouvy z Lausanne, uzavřené v roce 1923, která přiřkla ostrovy ve východním Egejském moři Řecku – a Turecko si vynucuje revizi silou.

Erdogan se nepochybně cítí povzbuzen i neustálým ujišťováním ze strany EU a Německa, že Evropská unie musí „udržet dobré vztahy s Tureckem“. Nevyřčená věta zní: „Za každou cenu“. Naposledy tuto větu zopakoval před třemi dny Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borell v rozhovoru s tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Cavusoglu. Ten podle svých vlastních slov „cítil podporu EU Turecku“. To bylo v době, kdy Řecko podepsalo s Egyptem dohodu o exkluzivní ekonomické zóně, na což reagovalo Turecko bouřlivým odporem a odvolalo jednání s řeckou vládou, plánovaná na 24. srpna. EU prý na tuto dohodu reagovala neutrálně, podle tureckých zdrojů „znepokojením“.