Pan náměstek Štern považoval zájem ministryně o podklady, ze kterých by si utvořila představu, co je na náramcích tak drahé, za rozleptávání pravidel, která obsahovala závazek nesdělovat informace nikomu, kdo není členem komise, která je zjišťuje.  

Protože je tomu jen pár dní, co se na ministerstvu spravedlnosti rozpadl tandem ministryně Válkové a její první náměstkyně Marvanové, v první reakci řešili politici a média kauzu dalšího personálního konfliktu na ministerstvu spravedlnosti.  

Jelikož nestraníka Šterna nominovali sociální demokraté, rýsoval se i koaliční konflikt a ministryně si vyslechla kritiku, že excesy v jejím resortu kazí imidž vlády. Šanci poplísnit ministryni vycítila i opozice a příběhu se vášnivě věnovala poslanecká sněmovna. Poslanci ovšem nakonec nebyli schopni přijmout ke kauze žádné usnesení, dokonce ani takové, že ji vzali na vědomí.  

Třeba nakonec něco vyšetří policie, na kterou se náměstek odvolal, ale že se z něj stane hrdina, jako před časem z pana Michálka, vůbec není jisté. Jiný náměstek na ministerstvu spravedlnosti, pan Pelikán, se totiž podivuje tomu, že se komise zkoumající nabídky na trhu dobrovolně zavázala je tajit, což prý může být bráno jako znemožnění kontrolní činnosti.  

Představa, že pan náměstek Štern trvá na tom, aby se transparentně pořizoval zajíc v pytli, je pak na pováženou ve chvíli, kdy se cena náramku stává námětem debaty odborné veřejnosti. Ta dává zapravdu rozpakům ministryně: Plochý nerezový zhruba 3 cm silný řetěz obalený plastem s bezpečnostním zámkem lze prý pořídit zhruba za šest stovek a lokační čip s napájením a pamětí na cca měsíc provozu a gsm transfer lokace maximálně za 2000,- Kč za kus.  

Vyjde-li tedy náramek maximálně na tři tisícovky, nabízí se otázka kam, anebo komu mělo jít zbylých více než 97 tisíc. Pokud toto nevíme, nevíme ani to, zda ve vyhozeném náměstkovi Šternovi ztrácí Ministerstvo spravedlnosti kvalitního profesionála, anebo klasického tuneláře.